Když vás povalí kráva, pokouše kočka nebo vám pes zdevastuje auto, je dobré mít sjednané pojištění zvířat

Pojištění je samo o sobě vskutku pestrý obor. Pojistit si můžete jak sebe, tak i svůj majetek, pojištění auta je dokonce povinné a pojištění existuje i pro domácí mazlíčky a další zvířátka a zvířata. O kuriozity a perličky v pojištění zvířat rozhodně není nouze. Pojďme se poučit i pobavit.

Pokud máte doma pejska, kočičku, králíka, křečka, papouška či jiné domácí zvířátko, jistě jej považujete za právoplatného člena rodiny. Je-li potřeba lékařské ošetření, u veterináře se často prohnete a příčinou rozhodně není váš čtyřicetikilový hafik, ale mastný účet. Jenomže vaše zvířátko může způsobit škodu někomu jinému. Třeba když si jinak hodný hafik “pohraje” s luxusními botami vaší nejlepší kamarádky.

Škodu na majetku i zdraví ale může napáchat jakékoliv zvíře, nejen to domácí, ale také hospodářské jako kráva či kůň. Pojištění zvířat je tak určené nejen pro majitele zbožňovaných domácích zvířátek, ale i větší chovatele malých i velkých zvířat. Je třeba si uvědomit, že v jejich případě se nejedná o potěšení, ale investici.

Domácí mazlíci umí být roztomilí, nezbední i nebezpeční.

Pojistit si můžete psa, koně, ale i jelena, pštrosa nebo krokodýla

Je potřeba rozlišit pojištění domácích zvířat a hospodářských zvířat. Psa, kočku nebo papouška si lidé pojišťují nejčastěji kvůli drahé veterinářské péči. Nejčastěji pojištěným zvířetem je pes. Až 80 procent všech pojistek tvoří právě pojištění psů. Není na tom nic zvláštního vzhledem k tomu, že pes je u nás nejoblíbenějším domácím zvířetem.

Nejedná se ale o nejčastější typ pojištění zvířat. Nejčastěji si pojištění zvířat uzavírají majitelé chovných stanic a hospodářských zvířat. Pro ně by zdravotní či jiný problém mohl totiž znamenat nejen citovou újmu, ale také očividný finanční problém. Pojišťovny například nabízí pojištění pro chovatele koní, a to jak rekreační, tak i závodní stáje.

Pojistit si dokonce můžete i netradiční chovy, jako jsou králíci, jeleni, daňci, mufloni, ryby, bažanti, papoušci, lamy, bizoni, buvoli a dokonce i velbloudy, krokodýly a šelmy. Takže až se na základě shlédnutí Lvího krále rozhodnete pořídit si roztomilého lvíčka, nezapomeňte se sakra dobře pojistit.


Tak trochu netradiční mazlík 🙂

Když pejsek a kočička k úrazu či nemoci přijdou

Pojištění zvířat je velmi podobné tomu “lidskému”. V případě nemoci či úrazu hradí léčbu zahrnující ošetření, léky, operace apod. I u zvířat to platí za určitých podmínek. Takže se nezapomeňte důkladně seznámit s podmínkami vybraného pojištění, abyste nakonec neplatili vedle pojištění i drahého veterináře. Tomu je totiž úplně šumák, zda jste pojištění či nikoliv. Důležité je znát, jaké konkrétní úkony pojištění kryje, v jaké výši a na co se nevztahuje. Pojišťovny někdy vyžadují papíry o původu zvířete či speciální výcvik, což platí zejména pro “nebezpečná” psí plemena. U koček nebo králíků si totiž speciální výcvik nějak neumím představit 😉

 

Standardně základní pojištění zvířat hradí nezbytné veterinární léčení nemoci či úrazu vyžadující okamžité ošetření. Jako doplněk bývá nabízené připojištění proti uhynutí nebo utracení. K nečekanému uhynutí může dojít v důsledku otravy, nákazy, infekce, operace, úrazu apod. Připojištění nejčastěji využívají majitelé chovných stanice, kde jim uhynutí byť jednoho zvířete může přinést velké problémy.

Když musí domácí mazlík k lékaři, bude vás to stát nervy i peníze.

Pojištění chrání dobré vztahy, když pejsek rozcupuje drahé botky

Zapomínat bychom neměli také na odpovědnost za chování našich miláčků. Tedy zvířatům samotným je úplně lhostejno, zda za něco odpovídají či nikoliv. Vám by to ale být nemělo, pokud nechcete platit za jejich nezbedné a někdy i nebezpečné kousky.

 

Stačí, aby jim do oka padly drahé lodičky vaší sousedky, a hned je rozcupují na kousky. A když se jim někdo znelíbí, můžou se zakousnout do živého V tomto případě není místo na špatné vtipy, protože následky mohou být opravdu tragické. Za nehodu majitel zvířete zodpovídá vždy a za všech okolností, ať už ji prokazatelně zavinili či nikoliv.

“Dříve majitel zvířete odpovídal za škodu pouze tehdy, když ji prokazatelně zavinil – například neuvázal psa, ten utekl a způsobil dopravní nehodu. Dnes platí tzv. objektivní odpovědnost, tedy majitel je za škodu způsobenou zvířetem odpovědný vždy, a to bez ohledu na to, zda ji zavinil, nebo ne,” vysvětluje nová pravidla stanovená občanským zákoníkem Ivana Buriánková z České pojišťovny.

Toto je bezpečnější varianta péče psa o vaše boty 🙂

Vzít či nevzít chlupáče na dovolenou?

Papouška nebo křečka si na dovolenou nevezmete. Kočky mají rády své pohodlí a na cestování vám zvysoka kašlou. Navíc jsou samostatně a nevyžadují žádnou zásadní péči kromě výměny kočičího záchodku a dodávek jídla a vody. U psů je to horší, ty prostě potřebují více než nakrmit a vyvenčit. Spousta lidí je tak svěřuje rodině, známým nebo má vyzkoušený psí hotel. Někteří lidé si pejsky prostě berou sebou.

V takovém případě se vyplatí sjednat připojištění veterinární léčby v případě úrazy či onemocnění v zahraničí stejně jako vy jistě myslíte na odpovídající cestovní pojištění své maličkosti. Pojišťovny většinou nabízí pojištění pouze pro psy a kočky, vyloučeny ale nejsou ani jiné druhy. Nestyďte se zeptat. Jedinou podmínkou bývá jednoznačná identifikace zvířete. To by mělo mít vlastní pas, čip nebo vytetované číslo.

Někteří pejsci cestování doslova zbožňují …

To nejlepší na konec, ať je srandy kopec

To bychom měly k poučení a nyní se trochu pobavíme. Se zvířaty je prostě zábava zaručena. Přečtěte si pár historek přímo od pojišťoven 🙂

  • Nahlásila, že si při jízdě na praseti vykloubila pravé rameno. Paní bylo v době úrazu téměř 60 let.
  • Nešťastnou náhodou se sama postřelila vzduchovkou, když zabíjela králíka.
  • Za blíže nezjištěných okolností byl kousnut kočkou.
  • Nesl zajíce z honu, připletl se mu pod nohy cizí pes, spadl ze schodů a narazil si pravý loket.
  • Zaútočila na ni kráva, povalila ji na zem a kutálela několik metrů.
  • Unaveného poníka zapřaženého do povozu vyplašil kolem letící holub. Poník se splašil a rozběhl se po ulici, na jejímž konci prorazil vrata do garáže, v níž bylo zaparkované auto.
  • Odvážné slepice vystrčily hlavu skrz pletivo a kolem běžící lovecký pes je při té příležitosti zkrátil o hlavu.
  • Při odchodu do práce mu utekl pes. Chytil jej a nesl domu, pes jej však pokousal. Prý nechtěl být doma, ven jej lákaly hárající feny.

Bacha na krávy. Můžou vás povalit a kutálet po zemi 😉

Za svařákem do Vídně či Drážďan jedině s pojištěním

Na vánoční svařáky a punče se Češi třesou pomalu víc než na vánoční dárky. S rostoucí vánoční náladou se vyráží posilnit také do Vídně, Drážďan, Berlína či dalších měst. Těžko říci, zda je svařák za hranicemi chutnější. Jisté ale je, že se jedná o cestu do zahraničí byť na jeden jediny den. Kdo z vás kromě svařáku myslí také na cestovní pojištění?

Většina Čechů cestovní pojištění velmi dobře zná a ví, že je důležité. Na prodloužený víkend či na dovolenou do zahraničí se pojistit obvykle nezapomínají. To ale neplatí pro “cesty na otočku”, což se aktuálně týká právě probíhajícího adventního období. Stále více Čechů totiž vyráží strávit alespoň jeden den na některém z tradičních vánočních v cizině. Mezi ty nejoblíbenější patří vánoční trhy ve Vídni, v Drážďanech, v Berlíně či Norimberku. Většina z nich ale ani nepomyslí na to, že by si kvůli jednomu dni sjednala cestovní pojištění. Víte vůbec, jaká nebezpečí vám na takovém trhu hrozí?

Všude dobře, doma nejlíp. Vánoční trhy jsou ale prý hezčí za hranicemi.

Vymknout si kotník můžete i při pití svařáku

I během jednoho krátkého dne stráveného za hranicemi v Německu či Rakousku se může přihodit něco nepříjemného, vždyť bolestivé zranění je otázkou pár sekund. Myslet si, že se během vaší návštěvy vánočního trhu ve Vídni nic nemůže stát, je naivní. Jak se ale říká, čert nikdy nespí, a riziko dopravní nehody či úrazu hrozí pár desítek kilometru mimo ČR. A nejen to. Stačí špatný krok a podvrtnete si kotník. V zimě vám podjede noha na ledu a ač zlomenina není ohrožením života, ošetřit je ji třeba co nejdříve.

V žádném případě nechci malovat čerta na zeď (když už jsem u těch čertů), ale stát se prostě může cokoliv. Na druhou stranu, pokud jsem vystrašila a vy si na poslední adventní víkend sjednáte pojištění, má takové drobné varování smysl. O peníze tu nejde. Cestovní pojištění není drahá záležitost, na jeden den vás vyjde na pár desítek korun. Tyhle “drobné” vám ale můžou zachránit desítky tisíc korun.

Kroutíte hlavou a říkáte si, že sjednávat si pojištění na pár hodin je prostě nesmysl? Tak si dáme příhodu ze života. Třeba vás to přesvědčí. Na Novinky.cz popisují případ ERV Evropské pojištění ze začátku letošního prosince, který se opravdu stal. Mladíkovi podjela noha na dlažbě pokryté ledem a způsobil si zranění na hlavě. V bezvědomí jej odvezla sanitka do nemocnice, kde se probral. Diagnóza zněla silný otřes mozku a mladíka zpět do Čech druhý den odvezla raději sanitka. Tahle sranda vyšla téměř na 50 000 korun. Kdyby nebyl pojištěný, zaplatil by to ze svého. A z toho by měl několikanásobně větší bolení hlavy.

Pozor si ale dávejte na velké množství svařáků. Pamatujte na výluky z pojištění, který vždy zahrnují alkohol :/

Vždyť mám modrou kartičku pojištěnce

Ano, to máte. Já ji mám také, má ji celá moje rodina a rodina mého přítele. Je to dobrá věc, má ale mnohá ALE, která si lidi vůbec neuvědomují. Důležité je vědět, jak takový evropský průkaz pojištěnce vůbec funguje. Na pomoc jsem si vzala srozumitelné vysvětlení jedné naší pojišťovny.

„Průkazka zdravotní pojišťovny je platná v zemích Evropské unie do té míry, do jaké mohou tamní občané čerpat péči z veřejných zdrojů. Na naše občany v cizině se vztahuje stejná osobní spoluúčast při ošetření, jakou platí i tamní populace. A je třeba říci, že ve většině zemí je systém zdravotní péče mnohem méně štědrý než v ČR, takže spoluúčast může podle závažnosti jednorázového ambulantního ošetření činit minimálně desítky i stovky eur, při hospitalizaci a závažnějších zákrocích i desítky tisíc eur,” vysvětluje Eva Svobodová, mluvčí z pojišťovny Uniqa.

To znamená, že vy zaplatí totéž, co by zaplatil občan v dané zemi. Pokud ona zaplatí vysokou spoluúčast, vy ji zaplatíte také. Pokud vám přijde, že české zdravotnictví je drahé, tak v zahraničí vás čeká sakra velké překvapení. Česko je naopak, co se týče lékařské péče a léků, více než štědré. Evropský průkaz například nehradí spoluúčast, převoz do České republiky a nezahrnuje ani asistenční služby.

No tak lidi, vždyť jde o vaše zdraví a cestovní pojištění je otázkou pár minut času a pár korun. To ten svařák je dražší.

Proč lidé jezdí na trhy? Kromě svařáku nakupují různé serepetičky a drobnosti na Vánoce, třeba krásné vánoční ozdoby.

To ti povídám, to si zaplatíš!

Na vánoční trzích jsou nejen mraky stánků se zbožím, jídlem a pitím, ale také ohromné množství lidí. Všichni se prodírají neustále sem a tam. Skoro by se dalo říct, že je to peklo. Vánoční trhy nejsou pro slabé povahy. Na co chci ale poukázat, je fakt, že škoda se nemusí stát pouze vám, vy ji také můžete způsobit. Stačí se prudce otočit a ručně malovaný hrnek letí k zemi. Střepy si budete muset zaplatit. Rozbitý hrnek je samozřejmě to nejmenší, co se vám může stát. Pro všechny případy je dobré mít uzavřené i pojištění odpovědnosti.

Většinou se jedná o drobné škody, které se vyřeší dohodou na místě. Nemusí tomu tak ale být. Zbystřit by měli především rodiče malých dětí, jejich nenechavé ručičky dokáží vyvolat pořádný poprask. Pro představu jsme si opět půjčil případ od ERV Evropské pojišťovny. Malý chlapec, asi naštvaný, že mu rodiče nic pěkného nekoupili, svrhl stojan s ručně vyrobenými ozdobami na vánoční stromek. Celková škoda činila téměř 10 000 korun. Což o to, chlapcovi to mohlo být jedno. Ten maximálně dostal na zadek, rodiče by to však bez pojištění museli zaplatit ze svého.

Při návštěvě trzích a zejména po pár svařácích si hlídejte i svůj majetek. Kapsáři jsou totiž všude, nejen u nás 😉

Konec náhradních žárovek a pojistek. Povinná výbava se dočká změny

Hurá! Hurá! A ještě jednou hurá! Zatímco po silnicích jezdí stále modernější vozy, povinná výbava dlouhá léta zůstávala stejná. Nejenže si většina lidí žárovky, pojistky a kolo vyměnit neumí, u moderních aut už to bez zásahu odborného servisu v mnoha případech ani není možné. Proto si přece platíme pojištění a asistenční služby. Díky bohu to někomu “tam nahoře” došlo a brzy se dočkáme změny.

“Coming soon” aneb konečně se dočkáme nové povinné výbavy

Lidé mají jeden zásadní problém. Špatně vnímají jakékoliv změny. Některé změny dokonce nenávidí a trvá jim hodně dlouho, než je přijmou. To, že po určitě době říkají, jak skvělá to byla změna, je téma pro jinou diskuzi. Změny v povinné výbavě se ale zapíší do historii, protože půjde o jednu z mála změn, které lidé vítají doslova s nadšením. Tedy alespoň, co se týče poslední změny. Zatímco ty předchozí obvykle nařizovaly, co nového máme koupit, tato povinnou výbavu značně ztenčí.

Nová povinná výbava by měla začít platit od 1. října 2018. To znamená jediné. S aktuální povinnou výbavou nedělejte zatím nic. Vše je zatím pouhý návrh a je možné, ostatně jako u všeho, že během příštího měsíce a půl tento návrh ještě projde tisíci změnami. Také bychom se mohli dočkat rozšíření povinné výbavy oproti původní plánu. Takže zkroťme vlnu nadšení a počkejme si v klidu na finální návrh. To ale neznamená, že si nemůže přečíst o tom, jak by ten automobilový svět mohl být o něco jednodušší a krásnější.

Zdroj: Besip

Kterak ministerstvo dopravy osvítilo

Tolik radosti najednou? Aktuální návrh počítá s výrazným zjednodušením povinné výbavy. Vcelku logický postup, který ale měl přijít mnohem dříve. V novějších aut si prostě žárovky už sami nevyměníme. Moderní auta jsou natolik složitá, že i výměna obyčejné žárovky vyžaduje návštěvu servisu, který má potřebné vybavení. Přesto stále musíme vozit náhradní žárovky a pojistky. Protože, co kdyby nás náhodou zastavila policejní hlídka s požadavkem na kontrolu povinné výbavy. Nebudete mít žárovky, dostanete finanční pokutu.

Že se jednalo o výbavu tak trochu “mimo mísu” si myslí i odborníci. Tak třeba Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti řekl, že: „Povinnost vozit náhradní žárovky a pojistky v řadě evropských zemích už zrušili nebo ji ani nikdy nezavedli. Výměna žárovky v hlavním světlometu nebo v zadních světlech bývá oříškem i pro zkušené mechaniky. A co se týče autolékárniček, vždy jsem říkal, že s sebou vozíme malou polní nemocnici.“  Pravdu má chlapec. Záplava zdravotnického materiálu je spíše na škodu než k užitku. Většina lidí netuší, k čemu co slouží, tak raději nepoužijí nic. Ke stejnému závěru po mnoha letech konečně došlo také ministerstvo dopravy.

Zmizí žárovky, pojistky i rezerva

Nyní fakta. Jak by teda nová povinná výbava měla vypadat? Ze současné výbavy, kterou v autech musíme vozit, by měly zmizet náhradní žárovky a náhradní pojistky. Jako pára nad hrncem z většinu aut zmizí rezervy, příruční zvedáky (lidově řečený hever) a klíče na matice. Ruku na srdce, kdo z vás umí kolo vyměnit? Já rozhodně nikoliv. A jsem si jistá, že většina žen by s tím měla zásadní problém. O pánech samozřejmě nepochybuji.

Samozřejmě to má podmínku. Rezervní kola nebudou muset vozit auta vybavené pneumatikami umožňující dojezd s defektem. Rezervu také může nahradit bezdemontážní sada na opravu poškozené pneumatiky nebo sjednaná asistenční služba na opravu či výměnu pneumatiky na území ČR.

Pro jistotu uvádím slova ministra dopravy Dana Ťoka. To abyste si nemysleli, že jsme si to celé vymysleli. „Vozit rezervní kolo nemusí vozidla s pneumatikami, které umožňují dojet, a zároveň indikují defekt. Vozidla také mohou mít místo rezervy prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky. Třetí výjimkou jsou pak vozidla, která mají zajištěnou asistenční službu, která zajišťuje výměnu nebo opravu poškozené pneumatiky nepřetržitě na celém území České republiky,“ uvedl v tiskové zprávě.

Zhubne i autolékárnička

Velkých změn se dočká také obsah autolékárničky. Pokud návrh projde, lékárnička bude chudší o plastovou roušku, trojcípý šátek, náplast s polštářkem. Nová podoba lékárničky by měla obsahovat pouze obvazy s jedním a dvěma polštářky, hladkou náplast, škrtící pryžové obinadlo, latexové rukavice a izotermickou fólii. To už bychom měli zvládnout používat, co myslíte?

Starosti by měly odpadnout i s expirací lékárničky. Nyní je nutné autolékárničku vyměnit vždy po dvou letech. Pokud jste ji nikdy nepoužili, vyhodíte de facto novou věc. Nově by mělo být možné používat lékárničku po neomezenou dobu. Samozřejmě pouze tehdy, pokud věci v lékárničce nebudou nijak zjevně poškozené. Větší důraz by měl být kladen především na schopnost poskytnout první pomoc. Tu podle České červeného kříže zvládá sotva polovina aktivních motoristů.

Přibude hasicí přístroj a řezák na pásy?

O tom, jak bude nová povinná výbava vypadat opravdu, se vede vášnivá diskuse. Řeší se i nové přírůstky do výbavy. Debata se vede například kolem hasicího přístroje, který zatím v povinné výbavě není či nástroje na přeřezání zaseknutých bezpečnostních pásů, který by nahradil zbytečné nůžky. Podle záchranářů by se hodil nástroj, který by dokázal rozbít okno v případě nouze.

Zbytek povinné výbavy zůstane beze změny. Povinná výbava bude muset i nadále obsahovat reflexní vestu a výstražný trojúhelník. To mi přijde fér.  

Povinné ručení pro všechny. I pro dětská autíčka

Ne každé rozhodnutí Evropské unie získá širokou podporu veřejnosti. V mnoha případech můžeme hovořit o nepochopení, znechucení a dokonce odporu ze strany občanů. Platí to například o zákazu výroby, prodeje a používání klasických žárovek či vysavačů s výkonem nad 1600 wattů. Další ne zrovna pozitivně přijímaným návrhem EU je povinné ručení povinné i pro dětská autíčka s elektrickým pohonem.

Možná si právě řeknete, co je to zase za neuvěřitelnou blbost. Že by bylo apríla? Bohužel ne. Zavést povinné ručení pro elektrická dětská autíčka není prvním absurdním návrhem EU. Obávám se, že ani posledním. Evropská unie se totiž rozhodla, že zvýší ochranu pojištěných osob a zlepší ochranu všech obětí dopravních nehod.

Z tohoto důvodu by mělo mít povinné ručení sjednané úplně každé vozidlo určené pro přepravu. Není přitom důležitý charakter vozidel ani to, zda je vozidlo používáno na veřejných komunikacích nebo pouze na soukromém pozemku. To ale stále nevysvětluje důvod, proč by povinné ručení mělo mít sjednané také dětské elektro autíčko.

Nechcete-li si přivodit žaludeční vředy, přečtěte si článek do konce. Dozvíte se pravdu 🙂

Není autíčko jako autíčko, některá jsou silnější a rychlejší

Bude povinné ručení pro dětská autíčka fungovat podobně jako pro auta pro dospělé? Budou rozdělena do více kategorií nebo bude existovat pouze jedna skupina nazvaná “dětská autíčka”? Stejně jako normální auta, mají také dětská autíčka různé parametry. Jsou různě velká, mají odlišný výkon i rychlost.

Na zahrádkách tak roztomilé děti prohání autíčka z obchodů i po domácku vyrobené relativně silné stroje. Stačí mít šikovného tatínka – automechanika. Ta se často pohybují rychleji než ta kupovaná. V některých případech bychom mohli dokonce diskutovat o vhodnosti zařazení mezi dětská autíčka. To ale platí jenom tehdy, když jsou tatínkové šikovní až moc 🙂

Bacha na dopravní nehody!

Dětské hračky po boku elektrokol a segwayů

Jak se vůbec dětská elektro autíčka dostala do hledáčku Evropské unie a jejích otravných úředníků? Můžou za to především vozítka segwaye a stále oblíbenější elektrokola. Segwaye pohybující se po centrech měst jsou kvůli bezpečnosti kritizovány již dlouho. Mnohá města dokonce vydala zákaz používání těchto zařízení, a tak jsou k vidění na stále méně místech.

Podobně jsou na tom elektrokola, která mají blíže k motocyklům než kolům. A jelikož dětská autíčka mají elektrický pohon, spadají do stejné kategorie. Pokud Evropská unie nerozhodne jinak, budou moci děti své hračky používat pouze tehdy, budou-li pojištěná dle zákona. Ještě, že lze povinné ručení sjednat online.

Naštěstí to zatím vypadá, že by dětská autíčka mohla dostat výjimku. Pokud se úředníci z Bruselu zamyslí, jistě uznají, že povinné ručení pro dětské hračky už je přece jenom příliš. Kritikou nešetří nejen občané, ale také Česká asociace pojišťoven (ČAP) i jednotlivé pojišťovny. Jak to ale nakonec opravdu bude, rozhodne Evropská komise společně s Radou Evropské unie.

Nová směrnice EU je realita. Dokud neprojde úpravou, je doporučeno autíčko pojistit, abyste se vyhnuli pokutě. Otázkou samozřejmě je, jak se k tomu postaví pojišťovny a policie. V horším případě vás mohou pokutovat i tehdy, bude-li vaše ratolest brázdit pole za domem bez sjednaného povinného ručení. Nemluvě o situaci, kdy na zahradě dojde k nehodě dvou dětských elektro autíček! Takovou nehodu už by za těchto okolností měla rovněž vyšetřovat česká policie. Těšíte se?

S čím přijde EU příště? S povinným ručením pro odrážedla?

Realita nebo absurdní výklad nové směrnice?

Tak jsme se pobavili, zasmáli a rozzuřili. Nyní vážně. Informaci o tom, že povinné ručení bude povinné i pro dětská elektro autíčka rozšířila Česká asociace pojišťoven, která si nové nařízení vyložila poněkud po svém. Ve skutečnosti se nová směrnice EU vztahuje na již zmiňované segwaye a elektrokola, nikoliv na dětské hračky.

Nepřesný výklad nové legislativy kritizovala nejen Evropská komise, ale také čeští europoslanci. „Každému, kdo má alespoň špetku selského rozumu musí být hned na první pohled jasné, že povinné ručení pro dětská elektroautíčka je nesmysl,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský s tím, že se jedná a absurdní výklad chystané legislativy. Zapomeňte tedy na to, že své děti budete s jejich autíčky posílat na nákup 🙂

Ještě jedna poznámka na závěr. Jednotlivé státy si budou moci rozhodnout, jak přísná opatření budou platit v jejich zemi. Pokud neuznají za vhodné zavést povinné ručení pro segwaye, nemusí tomu tak být a z povinnosti je jednoduše vyřadí.

„Nikdo Českou republiku nenutí, aby měla ve své legislativě, že třeba na elektrické golfové vozíky musíte mít povinné ručení. Stát ale musí zajistit, aby oběti, které například segway zraní, porazí nebo jim způsobí nějakou újmu, měly nárok na odškodnění ze strany státu, od národního garančního fondu,“ vysvětlila Magdalena Frouzová z Evropské komise.

Alkohol za volant prostě nepatří. Zvlášť když nechcete platit miliony ze svého

Pokud chceme řídit, neměli bychom pít. Chceme-li pít, neměli bychom řídit. Tohle zlaté pravidlo by si měl zapamatovat každý řidič bez výjimky. Přesto se tak neděje a každý den dochází k nehodám, které způsobí řidič pod vlivem alkoholu. Jaké je jejich překvapení, když musí zaplatit vysoké odškodnění nebo dokonce skončí za mřížemi.

Nedávno jsem se dočetla pár nehezkých čísel. Policejní statistiky uvádí, že každý den dojde v průměru ke dvanácti dopravním nehodám, které čeští řidič zaviní poté, co se posilnili alkoholem. V roce 2017 česká policie řešila celkem 4 251 nehod, při kterých zemřelo 48 osob. Nejvíce se za volantem pilo v Pardubickém, Plzeňském a Jihočeském kraji. Právě zde řidičům alkohol chutná na tolik, že se jej nevzdají ani při řízení.

V případě 3 215 nehod bylo řidičům – viníkům naměřeno více než jedno promile alkoholu v krvi. Víte, kdy se jedná o přestupek a kdy trestný čin? Hranicí je právě ono jedno promile. Na základě letitých zkušeností o této hranici rozhodly soudy.

Přestupek nebo trestný čin? A jaký trest za řízení v opilosti hrozí?

Alkohol do 0,3 ‰ Přestupek 0 bodů, pokuta až 20 000 Kč, zákaz řízení na 6 až 12 měsíců
Alkohol do 1,0 ‰ Přestupek 7 bodů, pokuta až 50 000 Kč, zákaz řízení na 1 až 2 roky
Alkohol nad 1,0  ‰ Trestný čin 7 bodu, zákaz činnost nebo finanční pokuta, trest odnětí svobody až na 1 rok

Pokud chcete splín řešit alkoholem, dojeďte nejdřív domů a až pak si běžte pro lahev vína. Pěšky

Jak dobře znáte pravidla pojištění vozidel?

Všichni řidiči dobře ví, že povinné ručení je povinné. Ne každý jej má sjednané, ale určitě to ví všichni. Otázkou je, kolik řidičů ví, na co se povinné ručení vztahuje, a na co v žádném případě. To, že jsme pojištění, totiž neznamená, že pojišťovna zaplatí úplně všechno bez výjimky. Typickým příkladem je právě řízení pod vlivem alkoholu. Ten totiž najdeme v seznamu výluk z pojištění.

Víte vůbec, co taková výluka znamená? Výluky z pojištění představují výjimky, na které se pojištění nevztahuje. To znamená, že pojišťovna v takovém případě nemusí platit vůbec nebo s přihlédnutím na danou situaci pojistné plnění alespoň pokrátí. Pokud se tedy na pojištění plně spoléháte, mohli byste se dočkat hodně nepříjemného překvapení.

Pokud si nedáte říct a před řízením svého plechového miláčka na čtyřech kolech se napijete (alkoholu samozřejmě, nealko je povoleno) a zaviníte nehodu, máte sakra velký problém. Vaše pojišťovna sice škodu uhradí, ale celou částku bude po vás chtít zpět do poslední koruny. Nic na tom nemění ani to, odmítnete-li dechovou či krevní zkoušku. To se bere stejně, jako kdybyste nadýchali.

Věřili byste, že se spousta lidí nikdy nepoučí? V Česku máme rekordmana, co se týče pití alkoholu za volantem. Jistý pán z Brna způsobil nehodu, při které mu bylo naměřeno neuvěřitelných 6,2 promile alkoholu v krvi. Další nehoda na sebe nenechala dlouho čekat. Pán si opět přihnul a jal se opravovat traktor. Jenomže ten se rozjel a zničil požární nádrž. Tentokrát mu policie naměřila pouhých 4,9 promile. Soukromou party asi nestihl pořádně rozjet.

Než si do sebe nalijete sklenku něčeho ostřejšího, předejte klíčky od auta o dům dál

Oko za oko, zub za zub, miliony za zničené zdraví a zmařený život

Nyní vážně. Pokud při takové nehodě dojde k poškození plechů, můžete se smát štěstím, až se budete za břicho popadat. Škodu sice zaplatíte, to vám nikdo neodpáře, ale stále půjde jen o majetek. Úplně nejhorší jsou totiž nehody, při kterých jsou zraněni lidé nebo dokonce lidé umírají. Opravdu těch pár drinků stojí za zničené životy? Sám viník si z takové nehody odnáší výčitky svědomí až do konce života a k tomu i milionové dluhy.

U některých případů zůstává rozum stát. Často se opíjí mladí lidé, kteří v hodně rozverné náladě naskakují do aut, aby si dokázali, že na to mají. Tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Nejhorší ale je, když za volant usedne opilá matka. Přesně takový případ se stal letos v lednu v Ústí nad Labem. Nehodu zde způsobila těhotná žena, která v autě vezla dvouletou dceru. V krvi měla 1,14 promile alkoholu. Nikomu se naštěstí nic nestalo, přesto je to hodně smutný případ. Myslete na to, až příště půjdete jenom “na jedno” a pak si sednete za volant.

Na zdraví a jízdu bez nehodu!

Jsem těhotná a cestuji. No a co?

Těhotenství je krásné, ale také velmi náročné období v životě ženy. Přináší sebou velké změny a my se konkrétně podíváme na otázku cestování během těhotenství. Cestování těhotných žen například bojkotují pojišťovny a ženy ve třetím trimestru odmítají pojistit na cesty. Je to tak správné?

Naštěstí není pohled pojišťoven striktní na všechny těhotné ženy bez rozdílu. Cestovní pojištění si tak vcelku bez problémů mohou sjednat zdravé ženy v očekávání a to až do 26. týdne těhotenství (tj. zhruba 7 měsíc). Pak už to ale problém je. Cestování ve třetím trimestru už je prý tak trochu víc riskantní. S pojišťovnami souhlasí i lékaři, kteří varují před rizikem předčasného porodu.

Zdravá těhotná žena se cestování nemusí bát

Těhotenství není nemoc. Přesto je třeba zvážit možná rizika zejména při delších cestách a cestách do vzdálených lokalit. Každá žena totiž snáší těhotenství jinak a zatímco jedna trpí nevolnostmi, druhá si těhotenství užívá na 100 %. Před každou cestou je proto důležité znát aktuální zdravotní stav a úplně nejlepší je poradit se svým gynekologem.

Nejlepším obdobím pro cestování je prý 4. až 7. měsíc těhotenství. Žena má již za sebou ranní nevolnosti a cítí se lépe než na začátku. Zároveň se nenachází v pokročilém stavu, kdy už může rostoucí bříško znamenat problém. Myslet by však měly na výběr vhodné destinace. Vhodná určitě nejsou ta místa, kde hrozí zdravotní rizika. Mnohá očkování nejsou těhotným ženám doporučována.

Bez cestovního pojištění ani ránu

Jakmile vyrážíte do zahraničí, neměli byste zapomenout na kvalitní cestovní pojištění odpovídající parametrům cesty. To platí i pro těhotné ženy. Hlavní složkou pojištění pro ženy by mělo být pojištění léčebných výhod. Zaměřit by se měly také na případné výluky, které se vztahují přímo k těhotenství. Některé pojišťovny vyžadují potvrzení o zdravotního stavu těhotné ženy. Cestovat ve třetím trimestru pak většinou znamená cestovat na vlastní nebezpečí.

Důležité je poradit se s gynekologem, který ženu seznámí s riziky spojeným s cestováním do zahraničí. I běžná nemoc může způsobit závažné potíže ženě i dítěti zejména při pobytu v exotických destinacích. Žena by si měla vyžádat potvrzení o dobrém zdravotním stavu, který ji nebrání cestovat, a to i v případě, že jej pojišťovna nevyžaduje. Bude mít tak důkaz, že případné zdravotní komplikace nešlo předpokládat.

V případě cesty letadlem je stejně dobře znát přepravní podmínky. I letečtí dopravci mají totiž extra podmínky pro těhotné ženy zvláště v posledním trimestru. Mnohé letecké společnosti vyžadují potvrzení od lékaře o způsobilosti ženy cestovat letadlem.

Nejčastější omezení cestovního pojištění pro těhotné

Jak již bylo výše uvedeno, pojišťovny nabízí cestovní pojištění ženám do 24. až 26. týdne těhotenství. Pokud ji pojišťovna pojistí, pak obvykle proplácí pouze zdravotní péči a zákroky v případech vážného ohrožení života ženy či nenarozeného dítěte (např. krvácení, bolesti, kolaps, předčasný porod apod.). Jakékoliv jiné nemoci a úrazy nesouvisející s těhotenstvím hradí pojišťovny bez omezení. Pojištění se také nevztahuje na plánované zákroky.

Nepojistitelné jsou také ženy v rizikovém těhotenství bez ohledu na fázi těhotenství. To se týká zejména žen, které mají nařízený klid na lůžku nebo se nachází v pracovní neschopnosti v důsledku problematického průběhu těhotenství.

Pravidla pro bezpečné cestování

Těhotné ženy by si měly uvědomit, že cestování bude náročnější, a proto by měly dbát na dodržování pár jednoduchých pravidel:

  • Délka cestování –  v ideálním případě by žena neměla cestovat déle než 5 až 6 hodin. To platí pro jakýkoliv dopravní prostředek.
  • Pravidelné pauzy – dlouhé sezení a žádný pohyb může těhotným ženám přivodit nepříjemné až bolestivé otoky dolních končetin. Proto jsou důležité přestávky, během kterých se žena protáhne a projde. Nohám tak zajistí potřebné prokrvení.
  • Pohodlné cestování – vhodné je pohodlné oblečení a obuv. Ženy by měly myslet také na pitný režim a mít vždy po ruce čistou vodu.
  • Bezpečnostní pásy – při cestování autem je důležité a bezpečné používat cestovní pásy, které nenarozené dítě nijak neohrožují.

Poslední informace se týká ceny cestovního pojištění pro těhotné ženy. Za cestovní pojištění by měly zaplatit stejnou cenu jako jakýkoliv jiný pojištěný. Pojišťovny nemají žádné právo si účtovat zvýšené pojistné jenom proto, že se jedná o těhotnou ženu.

Tak tohle se nepovedlo aneb případy, kdy se pojištění odpovědnosti zatraceně hodí

To máte tak. Někdy vstaneme špatnou nohu, někdy prožíváme den “blbec” a někdy jsme prostě šikovnější než jindy. Výsledek je každopádně stejný. Omluva nestačí a peněženka (potažmo my) zapláčeme nad výdělkem. Přesně v takovou chvíli si pomyslíme, “že bych si přece jen to pojištění odpovědnosti sjednal?”

O čem, že to mluvím? Nejlepší bude pár příběhů ze života. Pokud se v nich poznáte, nepište mi, opravdu to není o vás. S největší pravděpodobností vás ani neznám. Věřte, že podobnou “kliku” jste neměli jediní a podobně postižených vás bude mnohem více.

Hele, já ti ukážu, jak se to dělá správně

Chytáte se právě teď za hlavu? Asi s tím máte své zkušenosti. Vezměme si klasický případ otce, které se snaží svému malému synkovi ukázat, jak má správně kopnout do míče. Kromě toho, že to sám pořádně neumí, si špatně obhlédne okolí. Úchvatný výkop se změní v tragédii ve chvíli, kdy proletí sousedovým oknem. Samozřejmě zavřeným.

Po provinilém výrazu přichází věta, “tak tahle se to synku nedělá”, načež se otec odebere sousedům vysvětlit svůj chybný výkop do špatné brány. Omluva jistě potěší, stačit ale nebude. Natažená ruka sousedova je jasným znamením, jakým směrem se bude konverzace ubírat. Zaplatit zasklení rozbitého okna vás nezruinuje, pokud s tím k zemi nepůjde také vitrínka s rodinným porcelánem. Tak jako tak, pojištění odpovědnosti by se docela šiklo.

Tak kam to pošlu?

Ta věc tady dole na té jedné brusli, to je k čemu?

Kámoš se rozhodl, že byste se měl naučit jezdit na bruslích. Proč ne? Je to dobrý na fyzičku a na stezkách se prohání pěkné holky. Což o to, pěkné holky tam opravdu byly, i když vám poměrně rychle ujížděly. Kromě nich tam ale jezdili také cyklisté, skateboardisti, malé děti a psi. Spousta malých dětí a ještě více psů bez vodítka.

No, a když kolem vás projela jedna fakt pěkná holka, tak jste to rozjel. Protože přece nebudete za bačkoru, ne? Bohužel se ve stejný moment rozběhlo dítko pro svého pejska na druhé straně, a jelikož vám brzda na kolečkových bruslích ještě moc neříkala, kolize byla na světě. V lepším případě skončilo dítě i vy s modřinami, v horším si ze střetu odneslo první zlomeninu.

Vyděšení rodiče přiběhnou, sbalí potomka, vyslechnou si vaši koktající omluvu, a než vyrazí do nemocnice, vezmou si na vás kontakt. Opět budete platit, tentokrát vás to ale bude stát mnohem více. Chlapec, respektive jeho rodiče, mají nárok na úhradu nákladů vynaložených na léčbu, bolestné, cestovné po lékařích, rehabilitaci i ušlý zisk, pokud jeden z rodičů zůstal na neschopence. Nemáte pojištění odpovědnosti? Začněte šetřit.

Pád na kolečkových bruslích můžete být hodně bolestivý. I pro vaši peněženku

Život není fér. Nikdy

To jsou pouze dva případy z mnoha. Škodu může způsobit také vaše dítě. Stačí, když se ochomejtne kolem stánku s drahým zbožím a neúmyslně jej pošle směrem k zemi. Hádejte, po kom bude obchodník chtít uhradit škodu. Určitě nebude čekat, až vás potomek začne vydělávat.

A co takhle pes? Na návštěvě rozkouše manželčině nejlepší kamarádce luxusní značkovou kabelku a jako přídavek si podá její stejně drahé lodičky. Fuj jako omluva rozhodně stačit nebude. Ještě, že na kožich visící na věšáku nedosáhl! To je docela dost důvodů, proč má pojištění odpovědnosti smysl. Co myslíte?

Příspěvek nepojištěných se vrací

Příspěvek nepojištěných aut byl zavedený v roce 2009. Po letech kritiky byl s velkou slávou zrušen na konci roku 2014, aby se po dvou letech vrátil opět zpět. Možná, že jej naši zákonodárci zase za nějaký ten rok zruší, aby měli o čem vést vášnivé diskuze. Nebo prostě jen nemají na práci nic lepšího, než mást občanům hlavy.

Jistě všichni víme, co je povinné ručení a k čemu slouží. Uznávám, že se v tomto případě jedná o velmi praktickou a užitečnou věc. Osobně jsem se dostala nejednou do situace, kdy jsem povinné ručení využila a to jako poškozená strana. Představa, že se z viníka snažím dostat peníze za opravu vozidla i léčbu, mě upřímně děsí. Ono vůbec dostat peníze, které vám náleží, není často nic jednoduchého.

Naštěstí tu pro tyto případě máme povinné ručení, které kryje škody způsobené provozem vozidla. Povinné ručení je jedno z mála pojištění, které je nařízené zákonem a vztahuje se na všechna provozovaná vozidla s přidělenou SPZ a velkým technickým průkazem. Pojištění byste tedy měli mít sjednané i v případě, že váš vůz je trvale zaparkován na zahradě a místní omladina si z něj vytvořila domek na hraní.

Pokuta za nesjednané povinné ručení – ano či ne?

Je zcela zřejmé, že v podstatné většině by nebyli lidé schopni zaviněnou škodu zaplatit ze svého. Proto bylo zavedeno povinné ručení neboli pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla na majetku, zdraví či životě dalších osob. Hlavním smyslem povinného ručení je to, aby všichni poškození při dopravních nehodách byli včas odškodněni a to dostatečně vysokou částkou.

Ačkoliv je smysl povinného ručení známý, přesto někteří občané-motoristé příslušný zákon ignorují. Bez výčitek svědomí se se svým vozidlem prohání po silnicích, aniž by měli řádně sjednané pojištění. Ve chvíli, kdy způsobí škodu, dostává se poškozený do bezradné situace, jelikož mu hrozí, že nedostane ani korunu. Viník se zatím směje pod vousy, protože na úhradu škody stejně nemá peníze.

Situace naštěstí má řešení. Škodu poškozenému uhradí Česká kancelář pojistitelů z Garančního fondu. Peníze poté vymáhá po viníkovi. Buďme upřímní. Kolik si myslíte, že ČKP z těchto lidí dokáže vysoudit? Je to pouhých 30 %. Biti jsou tedy poctiví občané, kteří se ocitli ve špatnou dobu na špatném místě. Z tohoto důvodu byl také původní příspěvek nepojištěných zaveden.

Neplatíš? Zaplatíš!

Motoristé, kteří si povinné ručení nesjednali, nebyli nijak “trestaní”. Měli sice škodu uhradit a ČKP po nich peníze vymáhala, ale jak se říká, “kde nic není, ani smrt nebere”. V roce 2009 byl tedy zavedený příspěvek nepojištěných jako finanční pokuta. Už jenom jeho hrozba měla motoristy motivovat k uzavření povinného ručení. Očekávání byla správná. Počet nepojištěných aut se skutečně snížil.

Kontrolou byla pověřená Česká kancelář pojistitelů. Jakmile odhalila motoristu s automobilem provozovaným bez platného pojištění, obratem mu odeslala dopis s požadavkem na úhradu sankce, která značně převyšovala průměrnou cenu povinného ručení. Příspěvek nepojištěných se platil za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěného. V mnoha případě motorista dlužil desítky tisíc korun.

Předmětem kritiky se však stal ne zrovna šťastný způsob vymáhání příspěvku. ČKP a registr vozidel mezi sebou nedostatečně komunikovali a velmi často se stávalo, že kvůli nekvalitním informacím “liebesbrief” dostal člověk, který měl auto normálně pojištěné, nebo auto dávno prodal či dokonce žádné auto nikdy nevlastnil. Následně musel pokutu zaplatit a teprve poté složitě ČKP dokazovat, že je požadovaná sankce neoprávněná a požadovat vrácení peněz. Výsledkem byla kritika ze všech stran, která vyvrcholila slavnostním zrušením příspěvku od počátku roku 2015.

I will be back

Netrvalo to ani dva roky a na stolech poslanců se objevil návrh na znovuzavedení příspěvku nepojištěných. Proč? Již v době zrušení příspěvku byl hodně kritizován fakt, že biti budou především poctiví řidiči. Garanční fond, který do té doby tvořily z podstatné části tyto příspěvky, bylo nutné nadále plnit. Kde se peníze do fondu vzaly? Do fondu každým rokem posílají stále vyšší příspěvek pojišťovny, kterým se tímto zvedly náklady. Zrušení příspěvku se negativně projevilo na vyšším pojistném. Kdo to odnesl? Motorista, který si povinné ručení řádně platí.

Nově by mělo být jasně specifikováno, která auta musí mít pojištění sjednané, a která nikoliv. Z povinnosti pojištění by měla být vyjmuta pouze ta vozidla, která vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená. Všechna ostatní vozidla budou muset mít pojištění sjednané, ať už jezdí po silnicích nebo stojí v garáži. Výmluva typu “autem nejezdím” by už neobstála a motorista by byl povinen příspěvek uhradit.

Na lepší úrovni by také měla být komunikace mezi ČKP a registry vozidel, aby nedocházelo k zasílání neoprávněných výzev. Pozitivní zprávou pro motoristy je také omezení výše regresu, která bude činit nejvýše ⅓ dlužné částky a maximálně 300 000 korun. Tímto ustanovením chtějí poslanci ochránit motoristy, kteří pojištění neuhradil omylem, nedorozuměním nebo zapomnětlivostí. Nově také bude muset ČKP zveřejňovat výroční zprávu o využití peněz ověřenou nezávislým auditorem, aby se zamezilo případnému zneužití vybraných peněz.

Novela zákona se nyní přesunula na stoly senátorů, kteří budou jednat o jejím dalším osudu. Pokud ji odsouhlasí, nepoctivým řidičům opět nastanou krušné časy. Můžeme jenom doufat, že trestání budou oni a ne ti, kteří si povinné ručení odjakživa vzorně platí.

Dovolená u moře i na horách. Bez cestovního pojištění ani ránu

Kdo by se netěšil na letní dovolenou? Na pár dní konečně vybočit z každodenního stereotypu. Nevstávat do práce. Nechodit brzy spát, abyste ráno do práce vůbec vstali. Nevodit děti do školky. Nevařit. Neuklízet. Zato trávit den po dni poleháváním na pláži, procházením se po městech nebo zdoláváním kilometrů pěšky či na kole. Krásné a pohodové dovolenkové dny však může (a samozřejmě nemusí) velmi rychle pokazit úraz. A proto doslova – bez cestovního pojištění ani ránu!

Ne, opravdu nepatřím mezi skryté prodejce pojištění. V žádném případě si nemyslím, že je nutné mít pojištěné všechno ve svém životě, a že platby za různé druhy pojištění by měly tvořit podstatnou část mých výdajů. Cestovní pojištění však považuji za důležité stejně jako plavky, pohorky, nepromokavou bundu a dostatečnou finanční zásobu. Proč?

Hodně víkendů a v létě téměř celé tři týdny v kuse trávím v zahraničí. Nejvíce času v evropských horách, méně u jezer či moře. Ráda se však procházím i po zajímavých městech, kde relaxuji mezi jednotlivými výstupy do vyšších výšek. Jsem si tedy velmi dobře vědoma nebezpečí, která mi hrozí. To však neplatí pouze pro pobyt v horách. Nebezpečí úrazu či nemoci prostě hrozí všude. Lepší je být připraven.

Za cestovní pojištění utrácet nebudeme

Celých 5 % českých turistů a cestovatelů si při cestě do zahraničí nesjedná žádné cestovní pojištění. Ať už úmyslně nebo na to prostě zapomenou. Další 14 % se spoléhá na cestovní pojištění, které bývá součástí platebních karet. Upřímně? Jsem ráda, že nepatřím ani do jedné skupiny. Také mě těší, že podstatná většina Čechů na cestovní pojištění nezapomíná.

Já osobně jsem cestovní pojištění dosud využít nemusela a jsem tomu velmi ráda. Velmi často však čtu o tragických případech, ke kterým dochází na běžných letních dovolených rok co rok. Spousta lidí však vyráží na dovolenou s upřímným nadšením a nepřipouští si, že by jim zrovna jejich dovolenou mělo cokoliv překazit. Také já jsem nadšená a natěšená, ale zachovám si chladný rozum a na cesty se dobře připravím. Jelikož se pohybuji především ve vysokohorském prostředí, má sjednané odpovídající cestovní pojištění. A co vy? Umíte si cestovní pojištění vybrat správně?

Jeden milion musí stačit, dva vyjdou dráž

To, že jste si uzavřeli cestovní pojištění, ještě není žádné výhra. Nestačí vyplnit požadované údaje a zaplatit co možná nejnižší částku za pojištění. Důležité je také vědět, jaké cestovní pojištění jste si vůbec sjednali? Víte, jak vysoké pojistné limity máte? Jste pojištění na všechny aktivity, který se plánujete věnovat? A znáte výluky, na které se vaše pojištění nevztahuje? Pokud si na tyto otázky dokážete odpovědět a s odpověďmi jste spokojeni, pak vám gratuluji k úspěšné volbě cestovní pojištění. Pokud s odpověďmi váháte, je na čase se na cestovní pojištění podívat blíže.

Pojistné limity jsou opravdu ale opravdu velmi důležité a jejich podceňování není nikdy dobré. Pokud se vám stane úraz a náklady na jeho léčbu přesáhnou sjednaný pojistný limit, zbytek si budete muset doplatit ze svého. V zahraničí je zdravotní péče několikanásobně dražší než u nás, a ani jeden či dva miliony nemusí stačit. Důležité jsou také dílčí pojistné limity například za stomatologická ošetření. Nemile vás mohou překvapit také vysoké částky za spoluúčast.

Nezanedbatelnou roli hrají také výluky, které často tvoří dlouhý seznam. Nejčastěji jsou si lidé vědomi faktu, že jim pojišťovna nezaplatí ani korunu, pokud k úrazu dojde pod vlivem alkoholu či jiných omamných a návykových látek. To ale zdaleka není vše. Mezi výlukami najdeme různé druhy sportů (tzv. rizikové či adrenalinové sporty), páchání přestupků či výtržností či výdaje spojené s pohlavně přenosnými, psychickými či psychiatrickými nemocemi.

Potápění není „běžný“ sport

Podívejme se na rizikové či adrenalinové sporty, které tvoří podstatnou část seznamu výluk. Pokud si myslíte, že se pojištění vztahuje na vše, co na dovolené podniknete, hodně se mýlíte. Běžné cestovní pojištění se totiž vztahuje pouze na rekreační sporty, případně rozlišuje různé obtížností.

Vyrazíte-li například na nenáročnou procházku do hor, takové pojištění vám bohatě postačí. Pokud však zvolíte výstup do vyšší nadmořské výšky nebo si budete chtít vyzkoušet stále oblíbenější ferraty, budete potřebovat připojištění adrenalinových sportů. To samé platí pro potápění, jízdu na kanoi či kajaku a všechny další méně či více rizikové sporty.

Některé sporty dokonce nelze pojistit vůbec nebo vyžadují speciální a velmi drahé pojištění, které nabízejí pouze některé pojišťovny.

Ne vždy slůvko „promiň“ stačí

Pro tentokrát jste si dali práci. Pečlivě jste odhadli pojistné limity a nezapomněli jste ani na připojištění adrenalinových a případně extrémních sportů. Co kdybyste se rozhodli skočit padákem, letět balónem či vystoupat na některých z nejvyšších evropských vrcholů? Člověk přece nikdy neví, kam jej “osud” dovede. Jenomže škodu nemusíte způsobit pouze sobě samému, ale také druhým – na jejich zdraví či majetku. Právě pro tyto případy je důležité pojištění odpovědnosti.

Nemusí přitom jít o nic tragického. Tedy, jak se to v konečném důsledku vezme. Stačí projít přeplněným tržištěm a rozbít zboží, upustit cizí fotoaparát (určitě i za vámi přišel někdy někdo s prosbou “vyfoťte nás, prosím”) nebo něco podobné. Právě pro tyto a samozřejmě i horší případy je určené pojištění odpovědnosti. Také zde nezapomínejte na odpovídající pojistné limity!

Piji, kouřím, užívám si života. Má to vliv na životní pojištění?

Životní pojištění není vůbec levný pojistný produkt. Na pojistné plnění přitom může mít vliv i váš životní styl. Věděli jste to? Pojišťovny mohou odmítnout pojistné plnění vždy, když pojištěný poruší pojistné podmínky. A u životního pojištění může mít vliv i to, zda kouříte, pijete alkohol a jinak si “nezdravě” užíváte života.

Samozřejmě to není tak jednoduché, jak jsem zjistila. Ale není to ani zdaleka tak nepravděpodobné, jak by se mohlo zdát. Předtím než uzavřete smlouvu o životním pojištění, musíte vyplnit podrobný dotazník o vašem zdravotním stavu. Jakákoliv nejasnost, nepřesnost  nebo dokonce nepravdivý údaj může mít za následek nevyplacení pojistného plnění či jeho zkrácení.

„To, že se stydím za to, že kouřím, piju nebo jsem obézní a nepřiznám to pojišťovně, může mít za následek neplnění vysokých částek při závažných onemocněních. A to za to přeci nestojí,“ říká Ondřej Hatlapatka, finanční poradce.

Pomalu se smiřte s tím, že až na výjimky bude pojišťovna o vás a vašem životním stylu chtít vědět absolutně vše. A podle toho, jak žijete nebo jak si užíváte, vám “napaří” odpovídající pojistné.

První chyba: Řádně nevyplníte zdravotní dotazník

Dokud nevyplníte zdravotní dotazník a pojišťovna jej neověří a neschválí, je pojistná smlouva neplatná. Vypadá to, že vyplnit dotazník poctivě a pravdivě se opravdu vyplatí. Důležitý přitom může být i ten nejmenší detail. Nebuďte naivní a nevěřte, že si pojišťovna vše neověří. A to zejména ve chvíli, kdy má vyplatit vysoké pojistné plnění.

Každá informace o zdravotním stavu, prodělaných nemocech, úrazech a operací má zásadní význam. Zapomenout na úraz, k němuž došlo před mnoha lety, je snadné. Pojišťovna to však může snadno označit za úmyslně zkreslení zdravotního stavu a vy si tím zaděláte na pořádný problém. Protože právě kvůli zamlčení informaci, byť neúmyslně, vám s klidným svědomím nevyplatí ani korunu.

Druhá chyba: Mlžíte o životním stylu

Zdravotní stránka je jednou z mnoha věcí. Pojišťovnu zajímají nejen naše bývalé a současné nemoci a léčené úrazy, ale i to, jaký život vedeme. Jak se říká v jednom známém českém filmu: “Ty ten život nežiješ, ty ho krájíš.” A právě to, jak si život “užíváme”, může být pro pojišťovnu pádný důvod, proč vám nedat ani korunu.

Tak třeba kouření. Kouříte? Tak si uzavření životního pojištění důkladně promyslete. Pokud tedy neplánujete přestat. Na výši pojistného může mít kouření velký vliv. Ne proto, že by kouření patřilo mezi pojistné výluky, ale protože je to nezdravé. Když kouříte, hrozí vám zdravotní rizika – například rakovina plic. A to znamená, že u vás hrozí propuknutí nemoci více než u zdravého člověka, který kouření považuje za odsouzeníhodnou věc.

A pak tu mám alkohol. Kdo by se občas nenapil? Alkohol je běžnou součástí našich životů. Pijeme jej na oslavách, večírcích nebo jen tak k dobré večeři. Pojišťovny však alkohol vnímají opět jako nezdravou věc, která může zapříčinit zdravotní potíže. Samozřejmě máme na mysli to, pokud alkoholu holdujeme nejen rádi, ale také příliš často. Kdo to ale pozná? Kdo do dotazníku vyplní, že si rád “přihne” klidně každý den?

Podobný názor mají pojišťovny také na užívání léků. V dotazníku proto má své místo i část, která se věnuje lékům. Zájemce o pojištění je povinen vyplnit veškeré léky, které užívá, proč a jak často. Pokud pojišťovna uzná, že se jí tato část “nelíbí”, nemusí vám dokonce pojištění sjednat. Nemocný člověk je holt větší riziko a pojišťovny nerady vyplácí peníze, co si budeme povídat. Proto mají zájem pojistit zcela zdravého člověka, u kterého hrozí minimum problémů.

Třetí chyba: Nežijete vůbec zdravě

Máte rádi dobré, ale ne zrovna zdravé jídlo a je to vidět i na vaší váze? Tak se připravte na to, že i to bude pojišťovnu zajímat. Do dotazníku je třeba vyplnit výšku a tělesnou hmotnost. Na základě těchto informací pojišťovna posoudí, zda nemáte nadváhu nebo dokonce obezitu. Proč? Protože i velká nadváha je považována za zdravotní riziko.

Výhodu mají ti, kteří si ve zdravém životní stylu libují. Jedí zdravě, sportují a vůbec se starají o to, aby si co nejvíce upevnili zdraví. Pojišťovny je mají rády a za zdravý životní styl jim poskytnou dokonce slevu! Jakmile ale odbočíte ze správné cesty a začnete třeba kouřit, musíte to střelhbitě oznámit. Pokud tak neučiníte, hádejte, co se stane? Nastane problém, protože zamlčíte závažný údaj a to je opět jeden z důvodů, proč neplatit.

Jak na to? Dotazník vyplňte pořádně a pravdivě

Chcete životní pojištění? Odborníci na životní pojištění jednoznačně doporučují zdravotní dotazník vyplnit pravdivě a nesnažit se zamlčet žádnou informaci. Je rozhodně lepší pojišťovně dodat více informací, než na nějakou zásadní zapomenout. Takové osudné chyby pojištěných mají pojišťovny obzvláště rády, proto jim tuto radost nedopřejte.

Máte životní pojištění sjednané? Pokud si zrovna čtete tyto řádky a nejste si jistí, co jste do dotazníku všechno vyplnili, napravte to. Neměl by to být žádný problém. Prý. Nejlepší je zkontaktovat svého pojistitele, ať už pojišťovnu či pojišťovacího zprostředkovatele. Pročtěte si znovu a důkladněji smlouvu, a pokud narazíte na nějakou nesrovnalost či “chybku”, opravte ji. Nová smlouva není nutná, informaci prostě doplňte tak, jak žádá pojišťovna. Bohatě by měl postačit změnový formulář doplněný o úpravu pojistného.

Bohužel změna či  doplnění informací může mít na výši pojistného vliv. Je však lepší platit více a mít jistotu, že v případě problému své peníze opravdu dostanete. Drobné změny nevadí, avšak u podstatné informace může ke změně dojít. Pojišťovny nejsou charita, jsou to obchodníci. Pokud najdou důvod, aby vám po vyřešení pojistné události nemuseli vyplatit pojistné plnění, s největší pravděpodobností to udělají.