Rubrika: Pojištění

Tak tohle se nepovedlo aneb případy, kdy se pojištění odpovědnosti zatraceně hodí

To máte tak. Někdy vstaneme špatnou nohu, někdy prožíváme den “blbec” a někdy jsme prostě šikovnější než jindy. Výsledek je každopádně stejný. Omluva nestačí a peněženka (potažmo my) zapláčeme nad výdělkem. Přesně v takovou chvíli si pomyslíme, “že bych si přece jen to pojištění odpovědnosti sjednal?”

O čem, že to mluvím? Nejlepší bude pár příběhů ze života. Pokud se v nich poznáte, nepište mi, opravdu to není o vás. S největší pravděpodobností vás ani neznám. Věřte, že podobnou “kliku” jste neměli jediní a podobně postižených vás bude mnohem více.

Hele, já ti ukážu, jak se to dělá správně

Chytáte se právě teď za hlavu? Asi s tím máte své zkušenosti. Vezměme si klasický případ otce, které se snaží svému malému synkovi ukázat, jak má správně kopnout do míče. Kromě toho, že to sám pořádně neumí, si špatně obhlédne okolí. Úchvatný výkop se změní v tragédii ve chvíli, kdy proletí sousedovým oknem. Samozřejmě zavřeným.

Po provinilém výrazu přichází věta, “tak tahle se to synku nedělá”, načež se otec odebere sousedům vysvětlit svůj chybný výkop do špatné brány. Omluva jistě potěší, stačit ale nebude. Natažená ruka sousedova je jasným znamením, jakým směrem se bude konverzace ubírat. Zaplatit zasklení rozbitého okna vás nezruinuje, pokud s tím k zemi nepůjde také vitrínka s rodinným porcelánem. Tak jako tak, pojištění odpovědnosti by se docela šiklo.

Tak kam to pošlu?

Ta věc tady dole na té jedné brusli, to je k čemu?

Kámoš se rozhodl, že byste se měl naučit jezdit na bruslích. Proč ne? Je to dobrý na fyzičku a na stezkách se prohání pěkné holky. Což o to, pěkné holky tam opravdu byly, i když vám poměrně rychle ujížděly. Kromě nich tam ale jezdili také cyklisté, skateboardisti, malé děti a psi. Spousta malých dětí a ještě více psů bez vodítka.

No, a když kolem vás projela jedna fakt pěkná holka, tak jste to rozjel. Protože přece nebudete za bačkoru, ne? Bohužel se ve stejný moment rozběhlo dítko pro svého pejska na druhé straně, a jelikož vám brzda na kolečkových bruslích ještě moc neříkala, kolize byla na světě. V lepším případě skončilo dítě i vy s modřinami, v horším si ze střetu odneslo první zlomeninu.

Vyděšení rodiče přiběhnou, sbalí potomka, vyslechnou si vaši koktající omluvu, a než vyrazí do nemocnice, vezmou si na vás kontakt. Opět budete platit, tentokrát vás to ale bude stát mnohem více. Chlapec, respektive jeho rodiče, mají nárok na úhradu nákladů vynaložených na léčbu, bolestné, cestovné po lékařích, rehabilitaci i ušlý zisk, pokud jeden z rodičů zůstal na neschopence. Nemáte pojištění odpovědnosti? Začněte šetřit.

Pád na kolečkových bruslích můžete být hodně bolestivý. I pro vaši peněženku

Život není fér. Nikdy

To jsou pouze dva případy z mnoha. Škodu může způsobit také vaše dítě. Stačí, když se ochomejtne kolem stánku s drahým zbožím a neúmyslně jej pošle směrem k zemi. Hádejte, po kom bude obchodník chtít uhradit škodu. Určitě nebude čekat, až vás potomek začne vydělávat.

A co takhle pes? Na návštěvě rozkouše manželčině nejlepší kamarádce luxusní značkovou kabelku a jako přídavek si podá její stejně drahé lodičky. Fuj jako omluva rozhodně stačit nebude. Ještě, že na kožich visící na věšáku nedosáhl! To je docela dost důvodů, proč má pojištění odpovědnosti smysl. Co myslíte?

Příspěvek nepojištěných se vrací

Příspěvek nepojištěných aut byl zavedený v roce 2009. Po letech kritiky byl s velkou slávou zrušen na konci roku 2014, aby se po dvou letech vrátil opět zpět. Možná, že jej naši zákonodárci zase za nějaký ten rok zruší, aby měli o čem vést vášnivé diskuze. Nebo prostě jen nemají na práci nic lepšího, než mást občanům hlavy.

Jistě všichni víme, co je povinné ručení a k čemu slouží. Uznávám, že se v tomto případě jedná o velmi praktickou a užitečnou věc. Osobně jsem se dostala nejednou do situace, kdy jsem povinné ručení využila a to jako poškozená strana. Představa, že se z viníka snažím dostat peníze za opravu vozidla i léčbu, mě upřímně děsí. Ono vůbec dostat peníze, které vám náleží, není často nic jednoduchého.

Naštěstí tu pro tyto případě máme povinné ručení, které kryje škody způsobené provozem vozidla. Povinné ručení je jedno z mála pojištění, které je nařízené zákonem a vztahuje se na všechna provozovaná vozidla s přidělenou SPZ a velkým technickým průkazem. Pojištění byste tedy měli mít sjednané i v případě, že váš vůz je trvale zaparkován na zahradě a místní omladina si z něj vytvořila domek na hraní.

Pokuta za nesjednané povinné ručení – ano či ne?

Je zcela zřejmé, že v podstatné většině by nebyli lidé schopni zaviněnou škodu zaplatit ze svého. Proto bylo zavedeno povinné ručení neboli pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla na majetku, zdraví či životě dalších osob. Hlavním smyslem povinného ručení je to, aby všichni poškození při dopravních nehodách byli včas odškodněni a to dostatečně vysokou částkou.

Ačkoliv je smysl povinného ručení známý, přesto někteří občané-motoristé příslušný zákon ignorují. Bez výčitek svědomí se se svým vozidlem prohání po silnicích, aniž by měli řádně sjednané pojištění. Ve chvíli, kdy způsobí škodu, dostává se poškozený do bezradné situace, jelikož mu hrozí, že nedostane ani korunu. Viník se zatím směje pod vousy, protože na úhradu škody stejně nemá peníze.

Situace naštěstí má řešení. Škodu poškozenému uhradí Česká kancelář pojistitelů z Garančního fondu. Peníze poté vymáhá po viníkovi. Buďme upřímní. Kolik si myslíte, že ČKP z těchto lidí dokáže vysoudit? Je to pouhých 30 %. Biti jsou tedy poctiví občané, kteří se ocitli ve špatnou dobu na špatném místě. Z tohoto důvodu byl také původní příspěvek nepojištěných zaveden.

Neplatíš? Zaplatíš!

Motoristé, kteří si povinné ručení nesjednali, nebyli nijak “trestaní”. Měli sice škodu uhradit a ČKP po nich peníze vymáhala, ale jak se říká, “kde nic není, ani smrt nebere”. V roce 2009 byl tedy zavedený příspěvek nepojištěných jako finanční pokuta. Už jenom jeho hrozba měla motoristy motivovat k uzavření povinného ručení. Očekávání byla správná. Počet nepojištěných aut se skutečně snížil.

Kontrolou byla pověřená Česká kancelář pojistitelů. Jakmile odhalila motoristu s automobilem provozovaným bez platného pojištění, obratem mu odeslala dopis s požadavkem na úhradu sankce, která značně převyšovala průměrnou cenu povinného ručení. Příspěvek nepojištěných se platil za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěného. V mnoha případě motorista dlužil desítky tisíc korun.

Předmětem kritiky se však stal ne zrovna šťastný způsob vymáhání příspěvku. ČKP a registr vozidel mezi sebou nedostatečně komunikovali a velmi často se stávalo, že kvůli nekvalitním informacím “liebesbrief” dostal člověk, který měl auto normálně pojištěné, nebo auto dávno prodal či dokonce žádné auto nikdy nevlastnil. Následně musel pokutu zaplatit a teprve poté složitě ČKP dokazovat, že je požadovaná sankce neoprávněná a požadovat vrácení peněz. Výsledkem byla kritika ze všech stran, která vyvrcholila slavnostním zrušením příspěvku od počátku roku 2015.

I will be back

Netrvalo to ani dva roky a na stolech poslanců se objevil návrh na znovuzavedení příspěvku nepojištěných. Proč? Již v době zrušení příspěvku byl hodně kritizován fakt, že biti budou především poctiví řidiči. Garanční fond, který do té doby tvořily z podstatné části tyto příspěvky, bylo nutné nadále plnit. Kde se peníze do fondu vzaly? Do fondu každým rokem posílají stále vyšší příspěvek pojišťovny, kterým se tímto zvedly náklady. Zrušení příspěvku se negativně projevilo na vyšším pojistném. Kdo to odnesl? Motorista, který si povinné ručení řádně platí.

Nově by mělo být jasně specifikováno, která auta musí mít pojištění sjednané, a která nikoliv. Z povinnosti pojištění by měla být vyjmuta pouze ta vozidla, která vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená. Všechna ostatní vozidla budou muset mít pojištění sjednané, ať už jezdí po silnicích nebo stojí v garáži. Výmluva typu “autem nejezdím” by už neobstála a motorista by byl povinen příspěvek uhradit.

Na lepší úrovni by také měla být komunikace mezi ČKP a registry vozidel, aby nedocházelo k zasílání neoprávněných výzev. Pozitivní zprávou pro motoristy je také omezení výše regresu, která bude činit nejvýše ⅓ dlužné částky a maximálně 300 000 korun. Tímto ustanovením chtějí poslanci ochránit motoristy, kteří pojištění neuhradil omylem, nedorozuměním nebo zapomnětlivostí. Nově také bude muset ČKP zveřejňovat výroční zprávu o využití peněz ověřenou nezávislým auditorem, aby se zamezilo případnému zneužití vybraných peněz.

Novela zákona se nyní přesunula na stoly senátorů, kteří budou jednat o jejím dalším osudu. Pokud ji odsouhlasí, nepoctivým řidičům opět nastanou krušné časy. Můžeme jenom doufat, že trestání budou oni a ne ti, kteří si povinné ručení odjakživa vzorně platí.

Dovolená u moře i na horách. Bez cestovního pojištění ani ránu

Kdo by se netěšil na letní dovolenou? Na pár dní konečně vybočit z každodenního stereotypu. Nevstávat do práce. Nechodit brzy spát, abyste ráno do práce vůbec vstali. Nevodit děti do školky. Nevařit. Neuklízet. Zato trávit den po dni poleháváním na pláži, procházením se po městech nebo zdoláváním kilometrů pěšky či na kole. Krásné a pohodové dovolenkové dny však může (a samozřejmě nemusí) velmi rychle pokazit úraz. A proto doslova – bez cestovního pojištění ani ránu!

Ne, opravdu nepatřím mezi skryté prodejce pojištění. V žádném případě si nemyslím, že je nutné mít pojištěné všechno ve svém životě, a že platby za různé druhy pojištění by měly tvořit podstatnou část mých výdajů. Cestovní pojištění však považuji za důležité stejně jako plavky, pohorky, nepromokavou bundu a dostatečnou finanční zásobu. Proč?

Hodně víkendů a v létě téměř celé tři týdny v kuse trávím v zahraničí. Nejvíce času v evropských horách, méně u jezer či moře. Ráda se však procházím i po zajímavých městech, kde relaxuji mezi jednotlivými výstupy do vyšších výšek. Jsem si tedy velmi dobře vědoma nebezpečí, která mi hrozí. To však neplatí pouze pro pobyt v horách. Nebezpečí úrazu či nemoci prostě hrozí všude. Lepší je být připraven.

Za cestovní pojištění utrácet nebudeme

Celých 5 % českých turistů a cestovatelů si při cestě do zahraničí nesjedná žádné cestovní pojištění. Ať už úmyslně nebo na to prostě zapomenou. Další 14 % se spoléhá na cestovní pojištění, které bývá součástí platebních karet. Upřímně? Jsem ráda, že nepatřím ani do jedné skupiny. Také mě těší, že podstatná většina Čechů na cestovní pojištění nezapomíná.

Já osobně jsem cestovní pojištění dosud využít nemusela a jsem tomu velmi ráda. Velmi často však čtu o tragických případech, ke kterým dochází na běžných letních dovolených rok co rok. Spousta lidí však vyráží na dovolenou s upřímným nadšením a nepřipouští si, že by jim zrovna jejich dovolenou mělo cokoliv překazit. Také já jsem nadšená a natěšená, ale zachovám si chladný rozum a na cesty se dobře připravím. Jelikož se pohybuji především ve vysokohorském prostředí, má sjednané odpovídající cestovní pojištění. A co vy? Umíte si cestovní pojištění vybrat správně?

Jeden milion musí stačit, dva vyjdou dráž

To, že jste si uzavřeli cestovní pojištění, ještě není žádné výhra. Nestačí vyplnit požadované údaje a zaplatit co možná nejnižší částku za pojištění. Důležité je také vědět, jaké cestovní pojištění jste si vůbec sjednali? Víte, jak vysoké pojistné limity máte? Jste pojištění na všechny aktivity, který se plánujete věnovat? A znáte výluky, na které se vaše pojištění nevztahuje? Pokud si na tyto otázky dokážete odpovědět a s odpověďmi jste spokojeni, pak vám gratuluji k úspěšné volbě cestovní pojištění. Pokud s odpověďmi váháte, je na čase se na cestovní pojištění podívat blíže.

Pojistné limity jsou opravdu ale opravdu velmi důležité a jejich podceňování není nikdy dobré. Pokud se vám stane úraz a náklady na jeho léčbu přesáhnou sjednaný pojistný limit, zbytek si budete muset doplatit ze svého. V zahraničí je zdravotní péče několikanásobně dražší než u nás, a ani jeden či dva miliony nemusí stačit. Důležité jsou také dílčí pojistné limity například za stomatologická ošetření. Nemile vás mohou překvapit také vysoké částky za spoluúčast.

Nezanedbatelnou roli hrají také výluky, které často tvoří dlouhý seznam. Nejčastěji jsou si lidé vědomi faktu, že jim pojišťovna nezaplatí ani korunu, pokud k úrazu dojde pod vlivem alkoholu či jiných omamných a návykových látek. To ale zdaleka není vše. Mezi výlukami najdeme různé druhy sportů (tzv. rizikové či adrenalinové sporty), páchání přestupků či výtržností či výdaje spojené s pohlavně přenosnými, psychickými či psychiatrickými nemocemi.

Potápění není „běžný“ sport

Podívejme se na rizikové či adrenalinové sporty, které tvoří podstatnou část seznamu výluk. Pokud si myslíte, že se pojištění vztahuje na vše, co na dovolené podniknete, hodně se mýlíte. Běžné cestovní pojištění se totiž vztahuje pouze na rekreační sporty, případně rozlišuje různé obtížností.

Vyrazíte-li například na nenáročnou procházku do hor, takové pojištění vám bohatě postačí. Pokud však zvolíte výstup do vyšší nadmořské výšky nebo si budete chtít vyzkoušet stále oblíbenější ferraty, budete potřebovat připojištění adrenalinových sportů. To samé platí pro potápění, jízdu na kanoi či kajaku a všechny další méně či více rizikové sporty.

Některé sporty dokonce nelze pojistit vůbec nebo vyžadují speciální a velmi drahé pojištění, které nabízejí pouze některé pojišťovny.

Ne vždy slůvko „promiň“ stačí

Pro tentokrát jste si dali práci. Pečlivě jste odhadli pojistné limity a nezapomněli jste ani na připojištění adrenalinových a případně extrémních sportů. Co kdybyste se rozhodli skočit padákem, letět balónem či vystoupat na některých z nejvyšších evropských vrcholů? Člověk přece nikdy neví, kam jej “osud” dovede. Jenomže škodu nemusíte způsobit pouze sobě samému, ale také druhým – na jejich zdraví či majetku. Právě pro tyto případy je důležité pojištění odpovědnosti.

Nemusí přitom jít o nic tragického. Tedy, jak se to v konečném důsledku vezme. Stačí projít přeplněným tržištěm a rozbít zboží, upustit cizí fotoaparát (určitě i za vámi přišel někdy někdo s prosbou “vyfoťte nás, prosím”) nebo něco podobné. Právě pro tyto a samozřejmě i horší případy je určené pojištění odpovědnosti. Také zde nezapomínejte na odpovídající pojistné limity!

Piji, kouřím, užívám si života. Má to vliv na životní pojištění?

Životní pojištění není vůbec levný pojistný produkt. Na pojistné plnění přitom může mít vliv i váš životní styl. Věděli jste to? Pojišťovny mohou odmítnout pojistné plnění vždy, když pojištěný poruší pojistné podmínky. A u životního pojištění může mít vliv i to, zda kouříte, pijete alkohol a jinak si “nezdravě” užíváte života.

Samozřejmě to není tak jednoduché, jak jsem zjistila. Ale není to ani zdaleka tak nepravděpodobné, jak by se mohlo zdát. Předtím než uzavřete smlouvu o životním pojištění, musíte vyplnit podrobný dotazník o vašem zdravotním stavu. Jakákoliv nejasnost, nepřesnost  nebo dokonce nepravdivý údaj může mít za následek nevyplacení pojistného plnění či jeho zkrácení.

„To, že se stydím za to, že kouřím, piju nebo jsem obézní a nepřiznám to pojišťovně, může mít za následek neplnění vysokých částek při závažných onemocněních. A to za to přeci nestojí,“ říká Ondřej Hatlapatka, finanční poradce.

Pomalu se smiřte s tím, že až na výjimky bude pojišťovna o vás a vašem životním stylu chtít vědět absolutně vše. A podle toho, jak žijete nebo jak si užíváte, vám “napaří” odpovídající pojistné.

První chyba: Řádně nevyplníte zdravotní dotazník

Dokud nevyplníte zdravotní dotazník a pojišťovna jej neověří a neschválí, je pojistná smlouva neplatná. Vypadá to, že vyplnit dotazník poctivě a pravdivě se opravdu vyplatí. Důležitý přitom může být i ten nejmenší detail. Nebuďte naivní a nevěřte, že si pojišťovna vše neověří. A to zejména ve chvíli, kdy má vyplatit vysoké pojistné plnění.

Každá informace o zdravotním stavu, prodělaných nemocech, úrazech a operací má zásadní význam. Zapomenout na úraz, k němuž došlo před mnoha lety, je snadné. Pojišťovna to však může snadno označit za úmyslně zkreslení zdravotního stavu a vy si tím zaděláte na pořádný problém. Protože právě kvůli zamlčení informaci, byť neúmyslně, vám s klidným svědomím nevyplatí ani korunu.

Druhá chyba: Mlžíte o životním stylu

Zdravotní stránka je jednou z mnoha věcí. Pojišťovnu zajímají nejen naše bývalé a současné nemoci a léčené úrazy, ale i to, jaký život vedeme. Jak se říká v jednom známém českém filmu: “Ty ten život nežiješ, ty ho krájíš.” A právě to, jak si život “užíváme”, může být pro pojišťovnu pádný důvod, proč vám nedat ani korunu.

Tak třeba kouření. Kouříte? Tak si uzavření životního pojištění důkladně promyslete. Pokud tedy neplánujete přestat. Na výši pojistného může mít kouření velký vliv. Ne proto, že by kouření patřilo mezi pojistné výluky, ale protože je to nezdravé. Když kouříte, hrozí vám zdravotní rizika – například rakovina plic. A to znamená, že u vás hrozí propuknutí nemoci více než u zdravého člověka, který kouření považuje za odsouzeníhodnou věc.

A pak tu mám alkohol. Kdo by se občas nenapil? Alkohol je běžnou součástí našich životů. Pijeme jej na oslavách, večírcích nebo jen tak k dobré večeři. Pojišťovny však alkohol vnímají opět jako nezdravou věc, která může zapříčinit zdravotní potíže. Samozřejmě máme na mysli to, pokud alkoholu holdujeme nejen rádi, ale také příliš často. Kdo to ale pozná? Kdo do dotazníku vyplní, že si rád “přihne” klidně každý den?

Podobný názor mají pojišťovny také na užívání léků. V dotazníku proto má své místo i část, která se věnuje lékům. Zájemce o pojištění je povinen vyplnit veškeré léky, které užívá, proč a jak často. Pokud pojišťovna uzná, že se jí tato část “nelíbí”, nemusí vám dokonce pojištění sjednat. Nemocný člověk je holt větší riziko a pojišťovny nerady vyplácí peníze, co si budeme povídat. Proto mají zájem pojistit zcela zdravého člověka, u kterého hrozí minimum problémů.

Třetí chyba: Nežijete vůbec zdravě

Máte rádi dobré, ale ne zrovna zdravé jídlo a je to vidět i na vaší váze? Tak se připravte na to, že i to bude pojišťovnu zajímat. Do dotazníku je třeba vyplnit výšku a tělesnou hmotnost. Na základě těchto informací pojišťovna posoudí, zda nemáte nadváhu nebo dokonce obezitu. Proč? Protože i velká nadváha je považována za zdravotní riziko.

Výhodu mají ti, kteří si ve zdravém životní stylu libují. Jedí zdravě, sportují a vůbec se starají o to, aby si co nejvíce upevnili zdraví. Pojišťovny je mají rády a za zdravý životní styl jim poskytnou dokonce slevu! Jakmile ale odbočíte ze správné cesty a začnete třeba kouřit, musíte to střelhbitě oznámit. Pokud tak neučiníte, hádejte, co se stane? Nastane problém, protože zamlčíte závažný údaj a to je opět jeden z důvodů, proč neplatit.

Jak na to? Dotazník vyplňte pořádně a pravdivě

Chcete životní pojištění? Odborníci na životní pojištění jednoznačně doporučují zdravotní dotazník vyplnit pravdivě a nesnažit se zamlčet žádnou informaci. Je rozhodně lepší pojišťovně dodat více informací, než na nějakou zásadní zapomenout. Takové osudné chyby pojištěných mají pojišťovny obzvláště rády, proto jim tuto radost nedopřejte.

Máte životní pojištění sjednané? Pokud si zrovna čtete tyto řádky a nejste si jistí, co jste do dotazníku všechno vyplnili, napravte to. Neměl by to být žádný problém. Prý. Nejlepší je zkontaktovat svého pojistitele, ať už pojišťovnu či pojišťovacího zprostředkovatele. Pročtěte si znovu a důkladněji smlouvu, a pokud narazíte na nějakou nesrovnalost či “chybku”, opravte ji. Nová smlouva není nutná, informaci prostě doplňte tak, jak žádá pojišťovna. Bohatě by měl postačit změnový formulář doplněný o úpravu pojistného.

Bohužel změna či  doplnění informací může mít na výši pojistného vliv. Je však lepší platit více a mít jistotu, že v případě problému své peníze opravdu dostanete. Drobné změny nevadí, avšak u podstatné informace může ke změně dojít. Pojišťovny nejsou charita, jsou to obchodníci. Pokud najdou důvod, aby vám po vyřešení pojistné události nemuseli vyplatit pojistné plnění, s největší pravděpodobností to udělají.

Cestovní pojištění na hory: Lepší je být připraven, než platit miliony

O čem bude tentokrát řeč? O lyžování, snowboardingu a dalších zimních radovánkách. Až na to, že tento článek příliš radostný nebude. Pravdou je, že zimní sporty jsou nejen zábavné, ale také nebezpečné. Stačí vteřina nepozornosti a zimní dovolená se promění v tragédii. Někdy i ve finanční tragédii.

Letošní zima je naprosto špičková. Aspoň pro majitele a provozovatele plných zimních středisek a hotelů, kteří si nad letošními zisky nepřestávají mnout ruce. Nadšení jsou samozřejmě i milovníci lyžařských sportů. Vždyť podmínky jsou perfektní a přejí i českým horám. Po sjezdovkách se prohání zkušení sportovci i začátečníci. Každý chce svůj díl sjezdovky a občas se jejich cesty potkají. A ne vždy je to u šálku horkého čaje nebo bombardina.

Nehody se stávají a na sjezdovkách každou chvíli

Osobně se považují za lyžaře – začátečníka a to již několik let. A nedomnívám se, že se na tom něco v brzké době změní. Lyžuji ráda, ale nijak skvěle. S ohledem na své schopnosti se snažím lyžovat obezřetně, sledovat okolí a nikoho neohrožovat. Občas se přirozeně uvolním a pustím to dolů v očích výraz neskonalé hrůzy. Ale to jen občas, a když je sjezdovka téměř prázdná. Nebojím, se že někoho srazím, tak rychle nejedu, ale že se mi budou profíci smát.

Můj kamarád jezdí mnohem lépe, vlastně o dost lépe. Před léty si to takhle svištěl po francouzské sjezdovce. Přišel pád, tma a těžké procitnutí v nemocnici. Nebýt pojištěný, tak by vážná zranění zdaleka nebyla jeho jediným problémem. Pojišťovna naštěstí jeho léčbu uhradila, on se uzdravil a dnes má mimčo a rodinku zářícím štěstím. Nehody se prostě stávají, on je příkladem. Zdaleka ne každý je však svědomitý jako on. Mnozí lyžaři zapomínají na jednu důležitou věc. Nehody se stávají a můžou se přihodit každému z nás. Proto je důležité být připravený.

Bacha na krále sjezdovek

Stejně jako na silnicích i na sjezdovkách se pohybují lyžaři – machři. Lyžují dobře, nebo si to aspoň myslí, a sjezdovky sjíždí rychlostí světla. A stejně jako na silnicích na jejich agresivní jízdu často doplácí nevinní lidé. Opravdu zkušení lyžaři i přes velkou rychlost vědí velice dobře, co dělají. V případě nutnosti dokáží správně zareagovat. Nejhorší jsou lyžaři, kteří své schopnosti přeceňují a jezdí nad své hranice. Jakmile se vyskytne problém, nemají šanci adekvátně reagovat a neštěstí je na světě.

Vážné úrazy nejsou ničím neobvyklým. Pojišťovny každý rok evidují zlomené končetiny, úrazy kolen, kotníku a holení, i vážné úrazy zlomených žeber s následkem propíchnuté plíce či úrazy hlavy. Pojišťovny dokonce uvádí, že každý třetí úraz je vážný. Nejhorší je, pokud lidé ignorují cestovní pojištění. V případě zranění musí léčbu platit ze svého. A zejména v zahraničí náklady na ošetření a léčbu šplhají do astronomických částek. A ne, kartička pojištěnce opravdu nestačí.

Ze hry nejste ani tehdy, pokud nehodu způsobíte. Zraněný má právo požadovat odpovídající finanční odškodné. Nedej bože, že srazíte vysokého manažera, na jehož příjmu je závislá celá rodina. Takové odškodné může činit i několik miliónů korun!

Když vzájemná ohleduplnost nestačí

Lyžařské desatero je všeobecně známé a lze s čistým svědomím říci, že jej lidé ve většině případech dodržují. Srážky a nehody mezi lyžaři však nejsou jedinou hrozbou, která na váš na sjezdovkách číhá. K nehodě může dojít na lanovce, vleku i na sjezdovce v důsledku chyby provozovatele. Provozovatel odpovídá za bezpečnou přepravu a zabezpečení nebezpečných míst na sjezdovkách – podpěry lan, pevná sněžná děla jsou obloženy matracemi, nebezpečné srázy zajištěné záchytnými sítěmi apod.

To však neznamená, že v případě pochybení provozovatele, chyba jednoznačně padá na jeho vrub. Je to především lyžař nebo snowboardista, o jehož zdraví tu jde. Proto by měl jízdu na sjezdovce vždy přizpůsobit podmínkám a svým schopnostem. Jednoduše stačí používat zdravý rozum, chovat se slušně a dbát principů bezpečné jízdy. Pokud se tak budou chovat všichni, nehod zajisté ubude.

Na vině bývá také špatný stav vybavení lyžařů. Zdaleka ne každý si nechá před sezónou či v jejím průběhu zkontrolovat a seřídit lyže a vázání. Když jim pak vybavení selže a dojde k úrazu, jsou nemilé překvapeni a leckdy skončí v nemocnici. Zapomínat bychom v žádném případě neměli na lyžařskou helmu, která může zabránit vážným zraněním hlavy. A to neplatí pouze pro děti. Vinu za způsobené zranění v důsledku špatného nebo nedostatečného vybavení si v takovém případě mohou klást pouze sobě.

Jak si vybrat cestovní pojištění na hory

Slušné chování na sjezdovkách by bylo krásné, ale je to tak trochu utopie. Jak již bylo řečeno, nehody se stávají a lepší je být připraven. Není mým cílem vám zde prodávat jakékoliv pojištění, ale cestovní pojištění opravdu smysl má. Spoléhat se na kartičku pojištěnce je v tomto směru lehkovážné. Nárok na ošetření a léčbu sice máte, ale za stejných podmínek jako občané daného státu. A v zahraničí je zdravotní péče drahá. Pro Čechy tak může být účet velmi nepříjemným překvapením. Doplácí se na léky, spoluúčasti za léčbu i převoz vrtulníkem. I relativně banální úraz tak může přijít na tisíce korun.

Cestovní pojištění nabízí prakticky všechny české pojišťovny a sjednat jej lze jednoduše online, za což můžete získat slevu až 5-10 %. Do evropských velehor běžně postačí pojistné limity pro léčebné výlohy ve výši 1,5 až 2 milionu korun. Součástí by mělo být také pojištění odpovědnosti pro případy, že škodu způsobíte vy.

A ještě jedna rada na závěr. Dávejte si pozor na alkohol. Lidé na sjezdovkách velmi rádi popíjí punč, grog či bombardino, aby si “rozehřáli” krev v žilách. Jenomže alkohol je jednou ze základních výluk, a pokud by došlo k nehodě, pojištění by vám nepomohlo.

Stinné stránky cyklistiky: Nehody bez pojištění stojí hodně peněz

Cyklistika je v Česku oblíbeným sportem. Ač se nyní může tato poznámka znát vcelku nevhodná, na cyklisty narazíme (bohužel někdy doslova) i během zimních měsíců. Dopravní nehody, jejichž účastníky jsou auta, cyklisté i chodci, jsou na denním (ne)pořádku a následky bývají mnohdy tragické. Zatímco motoristé musí být pojištění ze zákona, u cyklistů a chodců žádné “povinné ručení” neexistuje.

Je to vlastně trochu nefér. Účastníky silničního provozu jsme všichni – motoristé, cyklisté i chodci. Přesto je povinné ručení povinné pouze pro vlastníky motorových vozidel. Přitom nehodu může zavinit také cyklista nebo chodec. Statistiky ukazují, že se nejedná o nic neobvyklého.

Podařilo se mi najít výsledky policejních statistik z loňského roku. Od ledna do července způsobili “necyklisté” 2 678 nehod, při nichž zemřelo 33 lidí. Kdo však zaplatí způsobenou škodu, pokud není cyklista náhodou pojištěný?

Pojištění odpovědnosti má minimum cyklistů

Ideální by bylo, pokud by každý člověk – cyklista i chodec, měl sjednané soukromé pojištění odpovědnosti. V případě, že by zavinil nehodu, způsobená škoda by byla uhrazená právě z tohoto pojištění. To však není obvykle a pojištění odpovědnosti má sjednané jen minimum lidí.

Způsobenou škodu musí, respektive by viník měl, uhradit z vlastní kapsy. A co si budeme povídat, úplného odškodného se poškození domáhají velmi těžko i přesto, že to nařizuje nový občanský zákoník. A jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere. Trochu kruté, ale je to tak.

Navíc nový občanský zákoník značně změnil pravidla vyplácení odškodného a sumy se zrušením tabulek výrazně navýšily. Už dávno neplatí stejná čísla pro stejné úrazy a následky, v potaz se bere například vliv zranění na život poškozeného. Je velký rozdíl, pokud způsobíte vážnou zlomeninu ruku učitelce na základní škole nebo slavnému houslistovi, kterého ruce doslova živí.

A nejde jen o zdraví. Nechtěně srazíte jiného cyklistu či chodce mířícího do práce? Ač je on sám v pořádku a zdráv, pádem došlo k rozbití mobilního telefonu či notebooku. I to musí viník uhradit a bez nesouhlasných projevů. Jak se říká, za chyby se platí.

Cyklisté a chodci: Myslete nejen na své zdraví, ale i peněženku

Motoristé kritizují cyklisty a chodce, cyklisté lamentují nad chodci a motoristy a chodci považují za hrubiány motoristy i cyklisty. Přitom by stačila vzájemná ohleduplnost a tolerance. To je však poněkud utopická představa, a tak se musíme smířit s tím, že se na silnicích pohybují a vždy pohybovat budou jak agresivní řidiči, tak i nemotorní cyklisté a nepozorní chodci.

Jenomže cyklista, který způsobí nehodu, dopadne nejen hůře, ale ještě musí zaplatit způsobenou škodu. A samozřejmě i škodu, kterou způsobil sám sobě. Podle pojišťováků jsou škody způsobené cyklisty nejčastějšími důvody pro plnění v rámci pojištění z činností v běžném občanském životě! I při zdánlivě neškodném pádu může dojít k závažnému poranění hlavy či páteře a odškodnění může podle nových pravidel vyjít i na několik miliónů korun.

A nyní jsme se opět dostali k výše zmiňovanému pojištění odpovědnosti. To je jediným možným řešením, jak se nepříjemným situacím s vymáháním odškodného a bolestného lze vyhnout. Nejedná se o nijak závratně drahé pojištění a lze jej sjednat samostatně, tak i jako součást pojištění domácnosti. Pojištění odpovědnosti vyjde na pár set korun ročně s ohledem na zvolený pojistný limit. Čím vyšší, tím lepší. U cyklistů se doporučuje alespoň 600 000 korun. Navíc v rámci pojištění domácnosti lze pojistit i samotné kolo.

Nepijte alkohol a nasaďte si helmu předtím než, vlezete na kolo

Alkohol nezatracuji, ani neusiluji o jeho absolutní vymýcení. Není třeba, pokud si oblíbený drink dopřejeme jindy než za volantem auta nebo za řídítky kola. Kromě toho, že pod vlivem alkoholu dochází k nejtragičtějším nehodám, nastává problém i s pojistným plněním. To platí jak u pojištěného řidiče, tak i pojištěného cyklisty.

Alkohol je totiž součástí všech pojistných podmínek. Pokud způsobí cyklista škodu pod vlivem alkoholu (což mu musí být jednoznačně prokázáno), pojišťovna má právo pojistné plnění pokrátit nebo dokonce zamítnout. A jsme opět na začátku. V takovém případě musí cyklista škodu zaplatit ze svého.

Na zamítnutím vyplacení pojistného plnění má vliv také technický stav kola či ochranná helma. Pokud způsobené zranění přímo souvisí s tím, že cyklista neměl helmu, pojišťovna mu rovněž nemusí vyplatit 100 % pojistného plnění. Takže pokud rádi jezdíte na kole, popřemýšlejte nad tím, zda by se vám pojištění odpovědnosti přece jen nevyplatilo.

Cestovní pojištění snadno a rychle

Na hory nebo k moři. Cestovní pojištění se vám hodí všude. Teda pokud máte pud sebezáchovy. Lépe řečeno pud záchovy nezáporného zůstatku na bankovním účtu.

Cestovní pojištění mám osobně docela rád. Je levné, snadno to objednáte, a pokud pojištění musíte využít, ušetří vám SPOUSTU peněz. Především jestli se nacházíte ve státě, kde se platí Eurem. V takových Alpách vás může vyhlídkový let vrtulníkem ze sjezdovky do nejbližší nemocnice stát až 100 000 Kč. A toto prostě z vlastního platit nechcete. Já aspoň nechci.

„-Kámo, ten účet za pobyt v hospicu není zas tak moc. Pár stovek, jak u nás

-kráttřicet

-Co?

-To je v Eurech, ne v korunách. Krát třicet.

-jo, aha no..“

Právě proto si před výletem do zahraničí sjednávám cestovní pojištění. Určitě byste si měli jeho sjednání rozmyslet i vy. A to nemusíte jet zrovna na klasickou dovolenou k moři nebo lyžovat. Stačí, když jedete za písničkou na hudební festival do Rakouska, zkuste se zeptat, jestli vás někdo pojistí.

Dobře, pokud o víkendu jedete navštívit babičku v Krakově, tak asi nemusíte, ale jinak ano.

Rozsah cestovního pojištění

Každá pojišťovna má již předpřipravené balíčky. To znamená, že stačí jen říci: „Jedu se na týden válet do Chorvatska“ a pojišťovna už vám ihned předloží upravenou nabídku. S pojištěním by se pak dál mělo jít nějakým způsobem hýbat. Rád se osobně ptám na pojištění odpovědnosti. Jestli tam je a jaký je limit. Způsobit někomu úraz s delším pobytem v nemocnici, to je jak malá hypotéka. Jen bez toho bydlení.

Pokud jste aktivnější typ. Hodí se připojištění rizikových aktivit/sportů. Jestli si při windsurfingu zlomíte obě nohy a sedm žeber, těžko to pak ukecáte, že jste uklouzli na molu.

Sjednání cestovního pojištění

Jak jsem psal na začátku, na cestovním pojištění mám rád především rychlost sjednání a také cenu. Stojí vás to doslova jak poplatky za dvě hodiny jízdy po italské dálnici. Což je oproti celkové ceně dovolené plivanec do moře. A jak to tedy sjednat:

Na pobočce – Tradiční cesta k cestovnímu pojištění vede přes okénko úředníka. Naštěstí jsou paní za sklem zaměstnanci pojišťovny a ne ve státním sektoru, takže jsou i docela milé a vše vyřídíte opravdu za pár minut. Víc času doslova strávíte hledáním místa na zaparkování než sjednáním cestovního pojištění.

Online – Zřejmě nejpohodlnější způsob jak objednat cestovní pojištění. A často taky nejlevnější. Některé pojišťovny totiž nabízí při online žádosti slevu. Navíc se to dá vyřídit i večer před odjezdem nebo dokonce v den odjezdu.

„-Stále mám pocit, že jsme na něco zapomněli.

-Na Kevina?

-Ne Kevin je tady, ale pojištění nejsme.“

Někdy to jde i jinak. Pokud si dovolujete na dovolenou s cestovkou, často to vyřídí za vás. Někdy taky získáte cestovní pojištění k jinému finančnímu produktu. Dost často je to ke kreditní kartě například. Což je překvapivě logické, protože když platíte v zahraničí kartou, vždy získáte nejvýhodnější kurz. A navíc k tomu získáte cestovní pojištění.