Povinné ručení pro všechny. I pro dětská autíčka

Ne každé rozhodnutí Evropské unie získá širokou podporu veřejnosti. V mnoha případech můžeme hovořit o nepochopení, znechucení a dokonce odporu ze strany občanů. Platí to například o zákazu výroby, prodeje a používání klasických žárovek či vysavačů s výkonem nad 1600 wattů. Další ne zrovna pozitivně přijímaným návrhem EU je povinné ručení povinné i pro dětská autíčka s elektrickým pohonem.

Možná si právě řeknete, co je to zase za neuvěřitelnou blbost. Že by bylo apríla? Bohužel ne. Zavést povinné ručení pro elektrická dětská autíčka není prvním absurdním návrhem EU. Obávám se, že ani posledním. Evropská unie se totiž rozhodla, že zvýší ochranu pojištěných osob a zlepší ochranu všech obětí dopravních nehod.

Z tohoto důvodu by mělo mít povinné ručení sjednané úplně každé vozidlo určené pro přepravu. Není přitom důležitý charakter vozidel ani to, zda je vozidlo používáno na veřejných komunikacích nebo pouze na soukromém pozemku. To ale stále nevysvětluje důvod, proč by povinné ručení mělo mít sjednané také dětské elektro autíčko.

Nechcete-li si přivodit žaludeční vředy, přečtěte si článek do konce. Dozvíte se pravdu 🙂

Není autíčko jako autíčko, některá jsou silnější a rychlejší

Bude povinné ručení pro dětská autíčka fungovat podobně jako pro auta pro dospělé? Budou rozdělena do více kategorií nebo bude existovat pouze jedna skupina nazvaná “dětská autíčka”? Stejně jako normální auta, mají také dětská autíčka různé parametry. Jsou různě velká, mají odlišný výkon i rychlost.

Na zahrádkách tak roztomilé děti prohání autíčka z obchodů i po domácku vyrobené relativně silné stroje. Stačí mít šikovného tatínka – automechanika. Ta se často pohybují rychleji než ta kupovaná. V některých případech bychom mohli dokonce diskutovat o vhodnosti zařazení mezi dětská autíčka. To ale platí jenom tehdy, když jsou tatínkové šikovní až moc 🙂

Bacha na dopravní nehody!

Dětské hračky po boku elektrokol a segwayů

Jak se vůbec dětská elektro autíčka dostala do hledáčku Evropské unie a jejích otravných úředníků? Můžou za to především vozítka segwaye a stále oblíbenější elektrokola. Segwaye pohybující se po centrech měst jsou kvůli bezpečnosti kritizovány již dlouho. Mnohá města dokonce vydala zákaz používání těchto zařízení, a tak jsou k vidění na stále méně místech.

Podobně jsou na tom elektrokola, která mají blíže k motocyklům než kolům. A jelikož dětská autíčka mají elektrický pohon, spadají do stejné kategorie. Pokud Evropská unie nerozhodne jinak, budou moci děti své hračky používat pouze tehdy, budou-li pojištěná dle zákona. Ještě, že lze povinné ručení sjednat online.

Naštěstí to zatím vypadá, že by dětská autíčka mohla dostat výjimku. Pokud se úředníci z Bruselu zamyslí, jistě uznají, že povinné ručení pro dětské hračky už je přece jenom příliš. Kritikou nešetří nejen občané, ale také Česká asociace pojišťoven (ČAP) i jednotlivé pojišťovny. Jak to ale nakonec opravdu bude, rozhodne Evropská komise společně s Radou Evropské unie.

Nová směrnice EU je realita. Dokud neprojde úpravou, je doporučeno autíčko pojistit, abyste se vyhnuli pokutě. Otázkou samozřejmě je, jak se k tomu postaví pojišťovny a policie. V horším případě vás mohou pokutovat i tehdy, bude-li vaše ratolest brázdit pole za domem bez sjednaného povinného ručení. Nemluvě o situaci, kdy na zahradě dojde k nehodě dvou dětských elektro autíček! Takovou nehodu už by za těchto okolností měla rovněž vyšetřovat česká policie. Těšíte se?

S čím přijde EU příště? S povinným ručením pro odrážedla?

Realita nebo absurdní výklad nové směrnice?

Tak jsme se pobavili, zasmáli a rozzuřili. Nyní vážně. Informaci o tom, že povinné ručení bude povinné i pro dětská elektro autíčka rozšířila Česká asociace pojišťoven, která si nové nařízení vyložila poněkud po svém. Ve skutečnosti se nová směrnice EU vztahuje na již zmiňované segwaye a elektrokola, nikoliv na dětské hračky.

Nepřesný výklad nové legislativy kritizovala nejen Evropská komise, ale také čeští europoslanci. „Každému, kdo má alespoň špetku selského rozumu musí být hned na první pohled jasné, že povinné ručení pro dětská elektroautíčka je nesmysl,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský s tím, že se jedná a absurdní výklad chystané legislativy. Zapomeňte tedy na to, že své děti budete s jejich autíčky posílat na nákup 🙂

Ještě jedna poznámka na závěr. Jednotlivé státy si budou moci rozhodnout, jak přísná opatření budou platit v jejich zemi. Pokud neuznají za vhodné zavést povinné ručení pro segwaye, nemusí tomu tak být a z povinnosti je jednoduše vyřadí.

„Nikdo Českou republiku nenutí, aby měla ve své legislativě, že třeba na elektrické golfové vozíky musíte mít povinné ručení. Stát ale musí zajistit, aby oběti, které například segway zraní, porazí nebo jim způsobí nějakou újmu, měly nárok na odškodnění ze strany státu, od národního garančního fondu,“ vysvětlila Magdalena Frouzová z Evropské komise.

Stovkám nepoctivců došel čas. Půjčky už smí poskytovat jenom 84 firem

Tak už je to konečně tady! Lhůta, po kterou směly úvěrové společnosti nabízet půjčky bez licence, definitivně skončila 1. června. Od této chvíle smí půjčky poskytovat pouze ty firmy, jenž splnily přísné podmínky stanovené novelou zákona o spotřebitelském úvěru a ČNB jim udělila potřebnou licenci. V náročném procesu schvalování žádostí uspělo 84 firem.

Potřebuješ peníze? Půjčím ti tisíc a ty mi zítra vrátíš dvanáct set. Palčivý problém s neférovými až lichvářskými půjčkami Česko řeší dlouhé roky. Nyní se zdá, že nám svítí na lepší časy. Od uvedení novely zákona o spotřebitelském úvěru uběhlo 18 měsíců, a to znamená jediné. Všem společnostem, které zažádaly o licenci Českou národní banku (ČNB) 1. června, skončilo období, po které mohly poskytovat půjčky za stejných podmínek. To se tímto dnem změnilo. Od 2. června 2018 smí půjčky legálně nabízet pouze 84 firem.

Než si půjčit nevýhodnou půjčku, je lepší poctivě spořit. Třeba do prasátka.

Ze stovek se staly desítky

Ještě na počátku roku 2017 půjčky nabízely stovky nebankovních společností a bohužel nebylo neobvyklé natrefit na poskytovatele, na jejichž šílené podmínky přistoupily pouze opravdu zoufalí lidé. Neúměrně vysoké úrokové sazby a sankce byly nejčastější příčinou, proč dlužníci končili v dluhových pastí a exekucích.

Nový zákon o spotřebitelském úvěru si vzal cíl tyto praktiky vymýtit, nebo alespoň omezit. Zdá se, že se naší vládě podařila alespoň jedná dobrá věc. Jak moc ukáže čas. Nejvíce nebankovních společnosti bylo nuceno ukončit svou činnost už v prvním čtvrtletí loňského roku, pokud nepodali žádost o licenci ČNB. Počet legálních poskytovatelů půjček v Česku se rázem snížil na 108 firem.

Ani jedna ze žádajících firem neměla jistotu, že licenci získají. ČNB si na schválení žádostí vzala lhůtu trvající 15 měsíců. Těch, které splnily všechny podmínky, zůstalo pouze 84. Pro Českou národní banku to byla jednoznačně jedna z největších akcí, které se v oblasti kontroly nad finančními službami konaly v posledních deseti letech.

Poskytovatelé nebankovních půjček mají ještě druhý pokus

Radost trochu kazí fakt, že společnosti, které licenci nezískaly, o ni mohou zažádat znovu a to již teď v červnu. Na schválení žádosti má tentokrát ČNB jenom čtyři měsíce, a po tuto dobu jakoby úvěrová společnost neexistovala. Nesmí poskytovat další úvěry a půjčovat peníze. Pokud ani v druhém kolem žádost nezíská, je s ní doslova amen. To samé samozřejmě platí pro všechny společnosti, které licenci nezískaly a novou žádost nepodají.

Seznam “vítězných” společností najdete na stránkách ČNB. ČNB důrazně varuje před společnostmi, které na seznamu nejsou uvedeni. Jedná se o nelegální poskytovatele půjček, jejichž cíl je jasný – obrat lidi o co nejvíce peněz bez ohledu na jejich finanční situaci. Jediné, co budou moci dělat, je pokračovat ve vybírání splátek do stávajících klientů. Existující úvěr zaniknout nemůže, i když zrovna to by se mnohým dlužníkům líbilo nejvíce. Půjčku ale splatit musí a to podle sjednaných podmínek.

Podepsat nevýhodnou smlouvu je horší, než se upsat ďáblovi.

Teprve jsme rozdali řidičské průkazy

Podle ČNB ale proces pročištění trhu s půjčkami zdaleka ještě neskončil. Podle slov člena bankovní rady Tomáše Nidetského šlo teprve o začátek. “Vydáním licencí to teprve všechno začíná. My jsme vlastně udělali takovou technickou prohlídku těch, kdo v oboru působí, rozdali jsme řidičské průkazy, řekli jsme si, jak se bude projíždět křižovatkami. Ještě jsme ale nekontrolovali, jak ten provoz nově funguje v praxi,“ uvedl. Vypadá to, že se nebankovní úvěrové firmy ještě mají na co těšit.

Na akci pracovala více než stovka lidí a přímo kvůli zajištění chodu celého procesu musela ČNB najmout dalších čtyřicet nových zaměstnanců. Kontrolou procházela vlastnická struktura, původ peněz určených k podnikání či chování úvěrových společnosti vůči klientům. Zajímalo je například to, jakým způsobem zákazníky informují o smluvních podmínkách. To všechno mohlo být putna firmám, které nesplnily jednu ze základních podmínek – minimální finanční kapitál ve výši 20 milionů korun.

Kam čert nemůže, nastrčí podomního prodejce

Podomní prodejci mají neuvěřitelně silné žaludky. Chce to hodně velkou “kuráž” zaklepat staré babičce na dveře, s úsměvem zkušeného podvodníka jí lhát do očí s cílem přimět ji k podpisu nevýhodné smlouvy, která s jejím už tak mizerným důchodem zamává. Hlavně, když z toho něco kápne.

Vždy, když čtu o dalším případu o křivém podomním prodejci, kterak desítky seniorů obral o jejich úspory, vzpomenu si na pohádku o Smolíčkovi Pacholíčkovi. Tomu zlé Jezinky slibovaly „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku! Jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme..“ Důvěřivý Smolíček Jezinky vpustil a nebýt hodného jelena, kdo ví, kde a jak by Smolíček skončil. Jenomže v reálném životě žádný jelen-ochránce neexistuje. Pomoci si musíme sami.

Než si kohokoliv pustíte domů, prověřte si jej

Podomní prodejce domů nepouštějte

Základní pravidlo, které by se mělo tučným písmem tesat do kamene před každým domem, zní “podomní prodejce do domů nepouštíme nikdy a za nic”. Pokud bychom se jej drželi, ušetřili bychom si hodně starostí a peněz. No, a pokud jste si mysleli, že podomní prodej je už za zenitem, pak jste na velkém omylu. Podomní prodejci se stále drží, ačkoliv doufám, že jim vláda konečně utne tipec.

Minulý měsíc jsem se například dočetla, že podomní prodejci jsou natolik drzí, že se vydávají za zástupce ČEZ či jiných známých energetických společností. Zaměřují se na starší občany a slibují jim absolutně nereálné úspory a k tomu dárečky nevalné hodnoty jako bonus. Normální člověk by jim žárovku strčil do míst, kam slunce nesvítí, ale přesvědčit staršího člověka, který se snaží ušetřit, kde se dá, tak těžké není. Bohužel. Před podomními prodejci varují prostě všichni kromě jich samotných.

Tady mi to hezky podepište…

Poznejte nejčastější triky podomních prodejců

Většina lidí je pozná snadno, stále se však najdou tací, kteří na jejich triky skočí. Důvod, proč se podomní prodejci zaměřují na starší lidi, je prostý. Starší lidé jsou daleko více důvěřiví, zranitelní, snáze podléhají vytrvalému psychickému nátlaku a dost často mívají doma hotovost. To, že skočili na lep podvodníkovi, se dozví pozdě.

Dobrý den, jsem zástupce vašeho dodavatele…

Jestli něco podomní prodejci umí opravdu dobře, je to lhaní. Podomní prodejci se už dávno nenamáhají vám nabídnout něco nového. Ve dveřích spustí dobře naučený kolotoč vět. Nejčastěji se vydávají za zástupce dodavatele energií s tím, že jdou provést kontrolu nebo přináší k podpisu jeden dodatek. Taková formalita, nic podstatného. Nebo ještě lépe, jedná se o slevu, která se neodmítá.

Jenomže onen nepodstatný dodatek je ve skutečnosti smlouva s novým dodavatelem energie, kterému na spokojeném zákazníkovi pranic nezáleží. Uvědomte si, že stačí jeden jediný podpis, abyste souhlasili se změnou dodavatele. Každou smlouvu, každý papír, který vám kdokoliv předloží mezi dveřmi a chce podpis okamžitě, si důkladně přečtěte. Má-li s tím maník probléme, vyhoďte ho za dveře a zavolejte svému dodavateli nebo firmě, za jejíhož zástupce se vydává a požadujte vysvětlení.

Pozor na uzavření smlouvy po telefonu

Ano, i to je možné. Smlouva s novým dodavatelem nemusí být uzavřená písemně. Stačí vaše ano, které zazní v telefonickém hovoru s příliš “snaživým” operátorem. V rámci hovoru na úplně jiné téma si dokonce nemusíte ani všimnout, s čím vším jste vlastně souhlasili. Naštěstí je uzavření po telefonu potvrzováno zasláním poučení pro spotřebitele. Pokud něco takového obdržíte, okamžitě obratem zašlete písemné vyjádření, že k uzavření smlouvy nedošlo a neakceptujete ji.

Od dárků, přes nátlak až k hrozbám

Nebo také metoda cukr a bič. Zpočátku podomní prodejci přichází s přátelským úsměvem, slibují hory doly a nabízí dárečky. Co byste takhle řekli na úsporné žárovky zdarma? Není to skvělé? Jenomže žárovky dost často zdarma nejsou. Vedle smlouvy s novým dodavatelem podepíšete také kupní smlouvu na žárovky. Pokud smlouvy zrušíte, na což máte dle zákona právo, rázem budete mít ve schránce účet za žárovky ve výši pár tisíc korun.

Když to nejde silou, půjde to ještě větší silou. Není-li podomní prodejce úspěšný po dobrém, nebojí se přejít na nátlak a výhrůžky. Velmi často se snaží namluvit, že dojde k přerušení dodávek energií. To ale není možné. I kdyby dodavatele energie zkrachoval, o energii nepřijdete. V takovém případě se vás ujme tzv. dodavatel poslední instance a vy získáte celých šest měsíců na výběr nového dodavatele energií.

Dárek může představovat další problém

Nastane konec šmejdů podvodných?

Škody způsobené podomními prodejci nejsou nijak málo. Jenom v loňském roce Energetický regulační úřad (ERÚ) řešil téměř 12 tisíc stížnosti a dotazů a 146 návrhů na zahájení správního řízení. Za užití nekalých praktik nakonec uložili celkem pět pokut ve výši půl milionu korun.

Před pár se v médiích objevila zpráva, která slibuje příchod lepších času nám spotřebitelům a rychlý odchod podomních prodejců. Ministr průmyslu Tomáš Hüner chce do novely energetického zákona zapracovat část, která by podomní a také telefonický prodej zakázala úplně. Součástí by měl být také spotřebitelský kodex, který by měl zvýšit ochranu spotřebitelů při uzavírání nových smluv. Zároveň by měl vzniknout dohled na činností všech zprostředkovatelů podobně, jako tomu je u úvěrů.

Alkohol za volant prostě nepatří. Zvlášť když nechcete platit miliony ze svého

Pokud chceme řídit, neměli bychom pít. Chceme-li pít, neměli bychom řídit. Tohle zlaté pravidlo by si měl zapamatovat každý řidič bez výjimky. Přesto se tak neděje a každý den dochází k nehodám, které způsobí řidič pod vlivem alkoholu. Jaké je jejich překvapení, když musí zaplatit vysoké odškodnění nebo dokonce skončí za mřížemi.

Nedávno jsem se dočetla pár nehezkých čísel. Policejní statistiky uvádí, že každý den dojde v průměru ke dvanácti dopravním nehodám, které čeští řidič zaviní poté, co se posilnili alkoholem. V roce 2017 česká policie řešila celkem 4 251 nehod, při kterých zemřelo 48 osob. Nejvíce se za volantem pilo v Pardubickém, Plzeňském a Jihočeském kraji. Právě zde řidičům alkohol chutná na tolik, že se jej nevzdají ani při řízení.

V případě 3 215 nehod bylo řidičům – viníkům naměřeno více než jedno promile alkoholu v krvi. Víte, kdy se jedná o přestupek a kdy trestný čin? Hranicí je právě ono jedno promile. Na základě letitých zkušeností o této hranici rozhodly soudy.

Přestupek nebo trestný čin? A jaký trest za řízení v opilosti hrozí?

Alkohol do 0,3 ‰ Přestupek 0 bodů, pokuta až 20 000 Kč, zákaz řízení na 6 až 12 měsíců
Alkohol do 1,0 ‰ Přestupek 7 bodů, pokuta až 50 000 Kč, zákaz řízení na 1 až 2 roky
Alkohol nad 1,0  ‰ Trestný čin 7 bodu, zákaz činnost nebo finanční pokuta, trest odnětí svobody až na 1 rok

Pokud chcete splín řešit alkoholem, dojeďte nejdřív domů a až pak si běžte pro lahev vína. Pěšky

Jak dobře znáte pravidla pojištění vozidel?

Všichni řidiči dobře ví, že povinné ručení je povinné. Ne každý jej má sjednané, ale určitě to ví všichni. Otázkou je, kolik řidičů ví, na co se povinné ručení vztahuje, a na co v žádném případě. To, že jsme pojištění, totiž neznamená, že pojišťovna zaplatí úplně všechno bez výjimky. Typickým příkladem je právě řízení pod vlivem alkoholu. Ten totiž najdeme v seznamu výluk z pojištění.

Víte vůbec, co taková výluka znamená? Výluky z pojištění představují výjimky, na které se pojištění nevztahuje. To znamená, že pojišťovna v takovém případě nemusí platit vůbec nebo s přihlédnutím na danou situaci pojistné plnění alespoň pokrátí. Pokud se tedy na pojištění plně spoléháte, mohli byste se dočkat hodně nepříjemného překvapení.

Pokud si nedáte říct a před řízením svého plechového miláčka na čtyřech kolech se napijete (alkoholu samozřejmě, nealko je povoleno) a zaviníte nehodu, máte sakra velký problém. Vaše pojišťovna sice škodu uhradí, ale celou částku bude po vás chtít zpět do poslední koruny. Nic na tom nemění ani to, odmítnete-li dechovou či krevní zkoušku. To se bere stejně, jako kdybyste nadýchali.

Věřili byste, že se spousta lidí nikdy nepoučí? V Česku máme rekordmana, co se týče pití alkoholu za volantem. Jistý pán z Brna způsobil nehodu, při které mu bylo naměřeno neuvěřitelných 6,2 promile alkoholu v krvi. Další nehoda na sebe nenechala dlouho čekat. Pán si opět přihnul a jal se opravovat traktor. Jenomže ten se rozjel a zničil požární nádrž. Tentokrát mu policie naměřila pouhých 4,9 promile. Soukromou party asi nestihl pořádně rozjet.

Než si do sebe nalijete sklenku něčeho ostřejšího, předejte klíčky od auta o dům dál

Oko za oko, zub za zub, miliony za zničené zdraví a zmařený život

Nyní vážně. Pokud při takové nehodě dojde k poškození plechů, můžete se smát štěstím, až se budete za břicho popadat. Škodu sice zaplatíte, to vám nikdo neodpáře, ale stále půjde jen o majetek. Úplně nejhorší jsou totiž nehody, při kterých jsou zraněni lidé nebo dokonce lidé umírají. Opravdu těch pár drinků stojí za zničené životy? Sám viník si z takové nehody odnáší výčitky svědomí až do konce života a k tomu i milionové dluhy.

U některých případů zůstává rozum stát. Často se opíjí mladí lidé, kteří v hodně rozverné náladě naskakují do aut, aby si dokázali, že na to mají. Tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Nejhorší ale je, když za volant usedne opilá matka. Přesně takový případ se stal letos v lednu v Ústí nad Labem. Nehodu zde způsobila těhotná žena, která v autě vezla dvouletou dceru. V krvi měla 1,14 promile alkoholu. Nikomu se naštěstí nic nestalo, přesto je to hodně smutný případ. Myslete na to, až příště půjdete jenom “na jedno” a pak si sednete za volant.

Na zdraví a jízdu bez nehodu!

Nakupovat a platit on-line je tááák pohodlné. Je to ale i bezpečné?

Pohodlně si vyberete zboží. Žádný stres. V klidu si přečtete recenze a porovnáte svůj výběr s jinými podobnými produkty. Teprve tehdy, až jste si svým výběrem jistí (klidně ve dvě ráno), zaplatíte. Žádné fronty, žádné otravné pohledy prodavaček. Ne, to není obchod v budoucnosti, ale nakupování na internetu už dnes. Stačí zasednout ke kompu a mít připravenou platební kartu. Jenomže…

Nejsem konzervativní a nakupování on-line mi vyhovuje. Samozřejmě ne u všeho. Jsou věci, které si prostě potřebuji osahat a vyzkoušet, než je koupím. A ne, nejsem příznivcem objednávání, vracení zboží a výměn on-line. To je pro mě příliš dlouhé a komplikované. Na druhou stranu absolutně nesnáším obchody plné lidí, chybějící zboží, která zrovna nutně potřebuji a neustále dotazy typu “mohu vám nějak poradit, už jste si vybrala (konečně)” apod. Navíc ne vždy mám náladu někam chodit. Třeba právě do obchodu.

Když takhle občas platím on-line a říkám si, jak je to skvělé, přepadnou mě zároveň značně zneklidňující myšlenky. Obzvláště jedná-li se o dražší zboží. Co když to zaplatím a zboží mi nepřijde? A nakonec nebudu mít ani vytouženou věc, na kterou jsem se fakt těšila, ani peníze. To mě vážně děsí. Není lepší zaplatit na dobírku? Ale to budu muset peníze vyzvednout předem. A hlavně na to nesmím zapomenout! No prostě, nakonec to zaplatím on-line a modlím se, aby všechno proběhlo v pořádku.

A tak jsem si nastudovala, jak platit on-line, aby mě žádný šmejd a podvodník neobral. Všechno má totiž svoje pravidla.

Je krásné, když obchody chodí za vámi 🙂

Obavy z plateb on-line jsou “prý” zbytečné

Objednat na internetu už lze cokoliv. Z vlastního gauče si můžete vybrat, objednat a zaplatit vybavení do celého bytu, ale i pár rohlíku a šunku k snídani. Nebo nákup potravin na celý týden. Co takhle oblečení na lyže a vybavení na lyže k tomu? Dnes už vlastně nemusíte udělat krok navíc. Zdá se, že tento způsob pohodlného nakupování vyhovuje více lidem. Mnohé statistiky (bohužel netuším, jak přesné) uvádí, že 90 % populace využívající internet, tímto způsobem nakupuje. Virtuálními nákupy údajně protoče přes 40 miliard korun.

Už jenom proto by mělo být nakupování a především placení on-line sakra bezpečné. Protože naštvat miliony lidí tím, že přijdou o peníze, není nikdy dobrá věc. Na druhou stranu i přes veškerou snahu si podvodníci a zloději vždycky najdou cestičku, jak okrást slušné a poctivé lidi. Proto bychom neměli zapomínat, že na krku máme vlastní hlavu. Umění ji používat by mělo patřit mezi základní lidské dovednosti. To je totiž jeden ze základních způsobů, jak se nenechat okrást.

Nebojte se čas od čas zapnout mozek 😉

3 pravidel, jak platit platebními kartami bez ztráty

Abychom se v tom zbytečně nebabrali, dali jsme do kupy tři základní pravidla. Ty dodržujte za každou cenu, ať vybíráte zboží za pár korun nebo za tisíce. Pamatujte, že podvodníci budou útočit na vaše nejnižší pudy a nabídnou vám něco, co se odmítá opravdu těžko. Třeba naprosto úžasnou slevu, kterou vám nikdo jiný nenabídne. Kromě zloděje. Ten vám slevu totiž nabídne velice rád s představou, že nakonec shrábne všechno 😉

PRAVIDLO PRVNÍ: VYBÍRÁME OBCHODNÍKA ZN. POUZE OVĚŘENÉ

Zde to všechno začíná – buď úspěšný obchod nebo začátek jedné životní chyby. Když vejdete do neznámého kamenného obchodu, není to takové riziko. Prostě si vezmete zboží a zaplatíte jej u kasy. Na internetu je však volba obchodníka mnohem důležitější. Tedy pokud chcete za své peníze zboží opravdu obdržet.

Nejlépe uděláte, budete-li nakupovat u známých, zavedených a renomovaných internetových obchodníků, kde riziko podvodu nehrozí. Pokud obchodníka nebo e-shop tak dobře neznáte, zasurfujte si trochu. Čerpejte z webových stránek obchodníka. Čím jsou stručnější nebo chybí úplně, tím to zavání něčím nelegálním. Hledejte také recenze a zkušenosti jiných zákazníků. Hodně pomůže, je-li e-shop členem Asociace pro elektronickou komerci (APEK).

PRAVIDLO DRUHÉ: HTTPS:// ANEB POSKYTUJTE DATA BEZPEČNĚ

Při pohledu na webovou stránku platební brány směrujte svůj pohled do adresního řádku. Ta musí začínat (nikdy ne měla by začínat) https://, což označujte bezpečnou šifrovanou komunikaci. Obchodníkovi dorazí vaše dat v zabezpečené podobě, takže se nemusíte obávat jejich zneužití.

Pokud by však platební brána měla na začátku pouze http://, znamená to, že půjde o nezabezpečený přenos dat. To by mohla být velká chyba.

Dalším poznávacím znamením každého poctivého obchodníka je malý zelený zámeček úplně na začátku. Ten znamená, že šifrování komunikace zajišťuje SSL certifikát. Opakem je symbol otevřeného červeného zámečku. V takovém případě nesmíte pustit ani chlup!

PRAVIDLO TŘETÍ: 3D SECURE – NEJVYŠŠÍ ZABEZPEČENÍ ON-LINE PLATEB

Je lepší udělat jeden krok navíc, než přijít o peníze. 3D Secure je přesně takovým krokem. Dnes už je to standard při placení, ale nemusí tomu tak jít. Jedná se vlastně o potvrzení platby dalším kódem, který vám přijde na uvedené telefonní číslo formou SMS zprávy. Ten vložíte a můžete si býti jistí, že vaše data jsou v bezpečí. Nezapomeňte si ale nejprve službu aktivovat.

To, že e-shop 3D Secure systém využívá poznáte tak, že na jeho stránkách najdete logo MasterCard SecureCode nebo Verified by VISA. Pokud tomu tak není, existuje možnost potvrzení platby SMS heslem. Tento způsob je ale méně bezpečný.

Než potvrdíte platbu, ujistěte se, že je vše opravdu bezpečné. Hodně štěstí při nákupech!

Češi a půjčky? Šetřit neumíme, raději si půjčíme

Češi, jak vidno, se nemají tak zle, jak si s oblibou stěžují na těžký život. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Obchody i ohromná nákupní centra jsou neustále plná a lidé utrácejí, utrácejí a zase utrácejí. Kde na to tedy berou peníze? Pravdou je, že velké množství Čechů si oblíbilo zdánlivě snadný život na dluh.

Ono je to totiž tak strašně jednoduché. Není nutné se uskrovňovat a odkládat si peníze stranou. Šetřit přece není potřeba. Nedostatek financí prostě vyřeší půjčka. Stačí se podívat na čísla. Podle statistik každý Čech splácí nejméně jednu půjčku. Třetina Čechů dokonce splácí dvě a více půjček. Půjčku si Češi občas pečlivě rozmýšlí, ale neobvyklé není ani impulzivní zadlužení, když spatří něco, co musí mít.

Kde jsem vzala následující informace? Z výsledku výzkumu, který se konal 15. až 24. ledna pod taktovkou Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výzkumu se účastnilo 1068 dotázaných vybraných podle stejného procentuální zastoupení vybraných vlastností a stanovených kvót jako věk, vzdělání, region, pohlaví apod.. Nestačila jsem divit.

Peníze jsou až na první místě

Časy šetření jsou nenávratně pryč

Bývaly doby, kdy byli lidé zvyklí šetřit. Na vybranou věc si jednoduše dávali peníze stranou až do doby, dokud nenašetřili potřebnou částku. Získat půjčku nebylo nijak snadné, úrokové sazby byly vysoké, a nad případným úvěrem přemýšleli dlouze. To dnes naplatí. Vzít si půjčku je výrazně snazší i pro lidi s nižšími příjmy. A stejně snadno a rychle, jak si peníze půjčí, se dostanou do dluhového kolotoče.

Mentalita českých spotřebitelů se za posledních pár let radikálně změnila. Lidé jsou stále více netrpěliví, nechtějí na nic čekat a všechno chtějí mít nejlépe okamžitě. Nákupy na dluh probíhají převážně zbrkle a lidé si často nepřečtou ani podmínky, ke kterým se podpisem úvěrové smlouvy uvazují. Tímto způsobem Češi nakupují především bíle zboží a spotřební elektroniku. To asi není moc dobře, co myslíte?

Na co si Češi berou půjčky nejčastěji?

  • spotřební elektronika – 30 %
  • bílé zboží – 24 %
  • auto – 22 %
  • vybavení do domácnosti – 15 %

Šetření nepatří mezi naše silné stránky

Každý třetí Čech nedbá zásad bezpečného půjčování

To tedy není zrovna moc pozitivní číslo. Naštěstí se týká pouze lidí, kteří splácí nejméně jednu půjčku. Tito lidé si půjčují často. Zpočátku na nákupy, později na splátky. Odsud už je to jenom krůček k osobnímu bankrotu a exekuci. Takové nekontrolované půjčování peněz představuje velice rychlou cestu do finančního pekla. Stojí to za to?

Podle odborníků se rizikový dlužník hned podle několika znaků:

  • půjčku si bere na cokoliv i na úhradu různých nedoplatků (např. za energie, telefon)
  • půjčku si bere, když nemá peníze
  • půjčky si bere i na zábavu a běžnou spotřebu
  • nemá zábrany splácet najednou tři a více půjček najednou
  • mezi jeho věřitele většinou patří nebankovní společnosti
  • je ochotný vzít si půjčku na splacení jiné půjčky

Zodpovědnější půjčující jsou kupodivu ženy. Mezi rizikovými dlužníky převažují muži oproti ženám. A to bych čekala, že muži budou, co se týče peněz, zodpovědnější. Z pohledu věku jsou nejvíce lehkomyslní lidé ve věku 35 až 54 let. Naopak nejméně se zadlužují starší lidé nad 55 let. Ti si k půjčkám stále udržují konzervativní postoj. Vliv na neřízené půjčování má také vzdělání. Čím vyšší vzdělání, tím se člověk zadlužuje méně lehkomyslné. Velký podíl půjček také najdeme u lidí, kteří žijí sami, a v domácnostech s minimálními úsporami.

Dlouhodobé nesplácení půjček může skončit na ulici

87 % Čechů považuje půjčky za rizikové

Jak vtipné, že? Na jednu stranu si půjčujeme doslova jako vzteklí, ale přitom velmi dobře víme, že půjčky nejsou tak docela “košer”. Zatímco 87 % tvrdí, že půjčky jsou riziko, 82 % svorně přikyvuje, že žití na dluh je v dnešní době naprosto přirozené. Tak já tedy nevím, co si z toho mám vybrat. Trochu mi to připomíná přísloví “aby koza zůstala celá a vlk se nažral”.

Mrkejte na další čísla, jsou stejně zajímavá. 54 % Čechů v půjčování peněz nevidí žádný problém, 45 % Čechů půjčky odsuzuje. Celých 34 % se domnívá, že se půjčka dokonce vyplatí. Nejvíce jsou akceptovány půjčky na bydlení (90 %), na studium (76 %), na podnikání (74 %) a na automobil (64 %).

Úplně “fuj” jsou naproti tomu půjčky na dovolenou a vánoční dárky. Za nepřijatelné je považuje více než 50 % v případě půjček na dovolenou a 61 % na vánoční dárky. Hmmm, to je vskutku zvláštní. Téměř nikdo je neakceptuje, ale každý rok se na Vánoce třesou všechny úvěrové společnosti, protože s přehledem poskytnou nejvíce půjček za celý rok.

Co se týče splácení, nejsme na tom až tak špatně. Téměř polovina Čechů (48 %) své závazky splácí bez problémů, pro 10 % splátky nepředstavují žádný zásah do rozpočtu. Pro zbývajících 31 % už to tak snadné není a 8 % Čechů své dluhy splácí velmi obtížně nebo vůbec.

Nikdy jsem nebyla dobrá v matematice. Z čísel se mi točí hlava a z těchto dvojnásob. Zdá se, že de facto všichni víme, že žít na dluh není správné. A už vůbec není dobré mít půjček více. Na druhou stranu je fajn koupit si novou telku, ojeté auto nebo moderní chytrý telefon  bez čekání, a tak si to prostě omluvíme. Dělají to tak všichni, takže je to normální a úplně přirozené.

Rezervu na horší časy považuje za důležitou 63 % Čechů. Otázkou je, kolik Čechů se může pochlubit opravdu dostatečnou finanční rezervou a bez příjmu by vydrželi žít i několik měsíců.

Mít vlastní domeček jako šneček je velký sen většiny Čechů

Jsem těhotná a cestuji. No a co?

Těhotenství je krásné, ale také velmi náročné období v životě ženy. Přináší sebou velké změny a my se konkrétně podíváme na otázku cestování během těhotenství. Cestování těhotných žen například bojkotují pojišťovny a ženy ve třetím trimestru odmítají pojistit na cesty. Je to tak správné?

Naštěstí není pohled pojišťoven striktní na všechny těhotné ženy bez rozdílu. Cestovní pojištění si tak vcelku bez problémů mohou sjednat zdravé ženy v očekávání a to až do 26. týdne těhotenství (tj. zhruba 7 měsíc). Pak už to ale problém je. Cestování ve třetím trimestru už je prý tak trochu víc riskantní. S pojišťovnami souhlasí i lékaři, kteří varují před rizikem předčasného porodu.

Zdravá těhotná žena se cestování nemusí bát

Těhotenství není nemoc. Přesto je třeba zvážit možná rizika zejména při delších cestách a cestách do vzdálených lokalit. Každá žena totiž snáší těhotenství jinak a zatímco jedna trpí nevolnostmi, druhá si těhotenství užívá na 100 %. Před každou cestou je proto důležité znát aktuální zdravotní stav a úplně nejlepší je poradit se svým gynekologem.

Nejlepším obdobím pro cestování je prý 4. až 7. měsíc těhotenství. Žena má již za sebou ranní nevolnosti a cítí se lépe než na začátku. Zároveň se nenachází v pokročilém stavu, kdy už může rostoucí bříško znamenat problém. Myslet by však měly na výběr vhodné destinace. Vhodná určitě nejsou ta místa, kde hrozí zdravotní rizika. Mnohá očkování nejsou těhotným ženám doporučována.

Bez cestovního pojištění ani ránu

Jakmile vyrážíte do zahraničí, neměli byste zapomenout na kvalitní cestovní pojištění odpovídající parametrům cesty. To platí i pro těhotné ženy. Hlavní složkou pojištění pro ženy by mělo být pojištění léčebných výhod. Zaměřit by se měly také na případné výluky, které se vztahují přímo k těhotenství. Některé pojišťovny vyžadují potvrzení o zdravotního stavu těhotné ženy. Cestovat ve třetím trimestru pak většinou znamená cestovat na vlastní nebezpečí.

Důležité je poradit se s gynekologem, který ženu seznámí s riziky spojeným s cestováním do zahraničí. I běžná nemoc může způsobit závažné potíže ženě i dítěti zejména při pobytu v exotických destinacích. Žena by si měla vyžádat potvrzení o dobrém zdravotním stavu, který ji nebrání cestovat, a to i v případě, že jej pojišťovna nevyžaduje. Bude mít tak důkaz, že případné zdravotní komplikace nešlo předpokládat.

V případě cesty letadlem je stejně dobře znát přepravní podmínky. I letečtí dopravci mají totiž extra podmínky pro těhotné ženy zvláště v posledním trimestru. Mnohé letecké společnosti vyžadují potvrzení od lékaře o způsobilosti ženy cestovat letadlem.

Nejčastější omezení cestovního pojištění pro těhotné

Jak již bylo výše uvedeno, pojišťovny nabízí cestovní pojištění ženám do 24. až 26. týdne těhotenství. Pokud ji pojišťovna pojistí, pak obvykle proplácí pouze zdravotní péči a zákroky v případech vážného ohrožení života ženy či nenarozeného dítěte (např. krvácení, bolesti, kolaps, předčasný porod apod.). Jakékoliv jiné nemoci a úrazy nesouvisející s těhotenstvím hradí pojišťovny bez omezení. Pojištění se také nevztahuje na plánované zákroky.

Nepojistitelné jsou také ženy v rizikovém těhotenství bez ohledu na fázi těhotenství. To se týká zejména žen, které mají nařízený klid na lůžku nebo se nachází v pracovní neschopnosti v důsledku problematického průběhu těhotenství.

Pravidla pro bezpečné cestování

Těhotné ženy by si měly uvědomit, že cestování bude náročnější, a proto by měly dbát na dodržování pár jednoduchých pravidel:

  • Délka cestování –  v ideálním případě by žena neměla cestovat déle než 5 až 6 hodin. To platí pro jakýkoliv dopravní prostředek.
  • Pravidelné pauzy – dlouhé sezení a žádný pohyb může těhotným ženám přivodit nepříjemné až bolestivé otoky dolních končetin. Proto jsou důležité přestávky, během kterých se žena protáhne a projde. Nohám tak zajistí potřebné prokrvení.
  • Pohodlné cestování – vhodné je pohodlné oblečení a obuv. Ženy by měly myslet také na pitný režim a mít vždy po ruce čistou vodu.
  • Bezpečnostní pásy – při cestování autem je důležité a bezpečné používat cestovní pásy, které nenarozené dítě nijak neohrožují.

Poslední informace se týká ceny cestovního pojištění pro těhotné ženy. Za cestovní pojištění by měly zaplatit stejnou cenu jako jakýkoliv jiný pojištěný. Pojišťovny nemají žádné právo si účtovat zvýšené pojistné jenom proto, že se jedná o těhotnou ženu.

Tak tohle se nepovedlo aneb případy, kdy se pojištění odpovědnosti zatraceně hodí

To máte tak. Někdy vstaneme špatnou nohu, někdy prožíváme den “blbec” a někdy jsme prostě šikovnější než jindy. Výsledek je každopádně stejný. Omluva nestačí a peněženka (potažmo my) zapláčeme nad výdělkem. Přesně v takovou chvíli si pomyslíme, “že bych si přece jen to pojištění odpovědnosti sjednal?”

O čem, že to mluvím? Nejlepší bude pár příběhů ze života. Pokud se v nich poznáte, nepište mi, opravdu to není o vás. S největší pravděpodobností vás ani neznám. Věřte, že podobnou “kliku” jste neměli jediní a podobně postižených vás bude mnohem více.

Hele, já ti ukážu, jak se to dělá správně

Chytáte se právě teď za hlavu? Asi s tím máte své zkušenosti. Vezměme si klasický případ otce, které se snaží svému malému synkovi ukázat, jak má správně kopnout do míče. Kromě toho, že to sám pořádně neumí, si špatně obhlédne okolí. Úchvatný výkop se změní v tragédii ve chvíli, kdy proletí sousedovým oknem. Samozřejmě zavřeným.

Po provinilém výrazu přichází věta, “tak tahle se to synku nedělá”, načež se otec odebere sousedům vysvětlit svůj chybný výkop do špatné brány. Omluva jistě potěší, stačit ale nebude. Natažená ruka sousedova je jasným znamením, jakým směrem se bude konverzace ubírat. Zaplatit zasklení rozbitého okna vás nezruinuje, pokud s tím k zemi nepůjde také vitrínka s rodinným porcelánem. Tak jako tak, pojištění odpovědnosti by se docela šiklo.

Tak kam to pošlu?

Ta věc tady dole na té jedné brusli, to je k čemu?

Kámoš se rozhodl, že byste se měl naučit jezdit na bruslích. Proč ne? Je to dobrý na fyzičku a na stezkách se prohání pěkné holky. Což o to, pěkné holky tam opravdu byly, i když vám poměrně rychle ujížděly. Kromě nich tam ale jezdili také cyklisté, skateboardisti, malé děti a psi. Spousta malých dětí a ještě více psů bez vodítka.

No, a když kolem vás projela jedna fakt pěkná holka, tak jste to rozjel. Protože přece nebudete za bačkoru, ne? Bohužel se ve stejný moment rozběhlo dítko pro svého pejska na druhé straně, a jelikož vám brzda na kolečkových bruslích ještě moc neříkala, kolize byla na světě. V lepším případě skončilo dítě i vy s modřinami, v horším si ze střetu odneslo první zlomeninu.

Vyděšení rodiče přiběhnou, sbalí potomka, vyslechnou si vaši koktající omluvu, a než vyrazí do nemocnice, vezmou si na vás kontakt. Opět budete platit, tentokrát vás to ale bude stát mnohem více. Chlapec, respektive jeho rodiče, mají nárok na úhradu nákladů vynaložených na léčbu, bolestné, cestovné po lékařích, rehabilitaci i ušlý zisk, pokud jeden z rodičů zůstal na neschopence. Nemáte pojištění odpovědnosti? Začněte šetřit.

Pád na kolečkových bruslích můžete být hodně bolestivý. I pro vaši peněženku

Život není fér. Nikdy

To jsou pouze dva případy z mnoha. Škodu může způsobit také vaše dítě. Stačí, když se ochomejtne kolem stánku s drahým zbožím a neúmyslně jej pošle směrem k zemi. Hádejte, po kom bude obchodník chtít uhradit škodu. Určitě nebude čekat, až vás potomek začne vydělávat.

A co takhle pes? Na návštěvě rozkouše manželčině nejlepší kamarádce luxusní značkovou kabelku a jako přídavek si podá její stejně drahé lodičky. Fuj jako omluva rozhodně stačit nebude. Ještě, že na kožich visící na věšáku nedosáhl! To je docela dost důvodů, proč má pojištění odpovědnosti smysl. Co myslíte?

Boj o nové klienty sílí, věrní klienti jdou stranou

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Toto staré české přísloví platí, ať už si sjednáváte účet v nové bance, žádáte o spotřebitelský úvěr či hypotéku nebo přemýšlíte nad změnou mobilního operátora či dodavatele energií. Jakmile totiž spadáte do kategorie potencionálního a nového klienta, možné je všechno. Ve chvíli, kdy vás ale šoupnou do šuplíku známého jako stálý či věrný klient, výhody mizí a nastává řehole.

Když se nad tím člověk zamyslí, je to docela normální. Ve vztahu mezi dvěma zamilovanými to funguje naprosto stejně. Na samém počátku se zamilovaní mohou přetrhnout, aby si splnili, co si na očích vidí. To je samé “ano, miláčku, jistě miláčku, už běžím miláčku, dáš si kávičku, miláčku?”. Zdá se, že pocit neuvěřitelného štěstí nemůže nikdy skončit. Jenomže nic netrvá věčně. Rozbouřené hormony se uklidní a růžové brýle mizí v nenávratnu. Nastoupí realita. Jistě v osobním životě tyhle okamžiky štěstí za to stojí. Při jednání s bankami už se to říci nedá.  

Peníze jsou až na prvním místě

Zatímco lidské vztahy v první řadě ovlivňují hormony, obchod je především o penězích. Ať si každý říká, co chce, je to tak. Mohou to maskovat reklamními žvásty typu “chceme pro vás to nejlepší, zákazník je u nás vždy na prvním místě, vážíme se věrných klientů”, které podpoří individuálním a osobním přístupem. Pokud vám to přijde jako okoukané klišé, jsme na tom velmi podobně. Ocenily bychom však všichni, kdyby se banky chovaly otevřeně?

Vcelku dobře si umím představit, že mi nikdo nebude mazat med kolem úst. Považuji se za celkem inteligentní osobu, která se zvládne udělat úsudek sama. Věřím i v to, že nejsem jediná. Reklamy, v níž se banky staví do pozice kouzelné babičky, mi vadí. Naopak mi vyhovuje, když mi někdo na rovinu řekne, co mi nabízí a za kolik. Bez zbytečné omáčky o tom, jak jsou úžasní, skvělí a hlavně levní! Peníze však hrají prim na obou stranách. Lidé chtějí kvalitní služby a chtějí je zadarmo. Takže dostávají nekvalitní služby a za draho.

Ber, dokud dáváme

Pravdou je, že banky bojují o každého nového klienta. Nejednou jsem byla překvapená telefonem z konkurenční banky či operátora s jedinečnou nabídkou, kterou mi nabízí pouze oni, teď a tady. Na otázku, kde vzali můj telefon, odpovídali mlčením “na co se mě to vlastně ptá?” nebo jsem se dozvěděla něco jako “dostal/a jsem seznam”. Pominu-li obchod s telefonními čísly, ještě jsem se nedostala opravdu dobrou nabídku.

Připomíná mi to pečení koláčů. Přidáme hodně slibů, špetku bezvýznamných výhod a bonusů a trochu tlaku, abychom přesvědčili člověka o nezbytnosti využití této úžasné nabídky. Už nikdy víc se jejich nabídka nebude opakovat! Výsledkem je sladkost, kterou během chvilky sníte a nezbude nic než chuť v ústech. Ta však časem zmizí také. Nakonec si pamatujete, že koláč byl dobrý, ale nic dalšího vám nepřinesl. Nemluvě o tom, proč by zrovna mě měli nabízet něco extra?

Nebuďme “konzervy”

Bohužel výrazně méně snahy vykazují u dlouholetých klientů. Abychom bankám pouze nekřivdili, český klient si za tento přístup může tak trochu sám. Banky se spoléhají na to, že český klient je silně konzervativní. Ke změně se odhodlá teprve tehdy, když mu dojde trpělivost. A ani tehdy to nakonec neudělá, protože ty administrativní kolečka za jeho čas nestojí. Případně si svou (ne)činnost omluví jinak. Proč by měnil banku, když jsou všechny úplně stejné?

Banky nás věrné klienty považují za stálý itinerář a pouze jeden za mala exponátu své místo opustí. Na druhou stranu se tomu nedivím. Pokud se ke změně odhodláte a banku změníte, často zjistíte, že je to jen cesta z bláta do louže. V podstatě je to takový začarovaný kruh, ve kterém musíte neustále bojovat o místo na slunci. Jakmile usnete na vavřínech, zapadnete mezi stálé klienty, a po pár letech zjistíte, že noví klienti mají všechno zadarmo, a vy stále ještě platíte ty nehorázné poplatky.

Změňme chování bank jednou pro vždy

Dokud budeme chování bank brát jako normální, nic se nezmění. Samo jsem to pocítila na svou kůži. U Moneta Money Bank (původně GE Money Bank) jsem byla 14 let. Neměla jsem žádný další účet, a tudíž měli po tuto dobu naprosto dokonalý přehled o mých financích. Jako zaměstnanec jsem párkrát využila půjčku, kterou jsem vždy řádně a většinou i předčasně splatila. Přesto, když už jsem jako živnostník nedávnou požádala o drobnou půjčku, ocitla jsem se v administrativním kolotoči, který z mého pohledu byl absolutně zbytečný. Na mé otázky se mi dostávalo odpovědi “máme na to stanovy”.

Byla to pověstná poslední kapka. Stanovy jsem poslala do míst, kam slunce nesvítí, a 14 letech jsem odhodlala změnit banku a doufám, že k lepšímu. To se ale dozvím časem. Pokud mi nebude vyhovovat, změním ji zas. A budu tak dělat tak dlouho, dokud nenajdu banku, která si bude vážit mě a já na oplátku jí. Nebojme se ve svých životech dělat radikální změny, i když nás to bude stát trochu pohodlí. Jedině tak s námi  banky a podobné společnosti přestanou vymetat.

Hypotéky – zůstane sen o vlastním bydlení pouhým snem?

Každé období v životě člověka má své typické sny. Jako děti sníme o novém kole či návštěvě fakt hustého aquaparku, který navštívili všichni kromě mě! V pubertě zase sníme o tom, jak nás ten kluk z první A pozve konečně na rande, a budeme spolu šťastní až na věky věků. S dospělostí, studii, prací a rodinou přichází jiné sny, které se snažíme měnit v realitu. Co když to ale nepůjde?

Některé sny je možné uskutečnit, jiné nikoliv. Do vytouženého aquaparku se jednou dostanete ať už jako dítě nebo jako dospělý, krásnou, odvážnou a chytrou upírkou z oblíbeného seriálu už nikoliv. Tedy, jistě v to všichni doufáme. Ani reální život není tak snadný, stačí se nahlédnout do světa nemovitostí. Pořízení vlastního bydlení je a bude stále těžší a pro mnohé dokonce nemožné.

Jedině vlastní dům to může být

V posledních letech byl prodej nemovitostí velmi výhodný. Úrokové sazby klesly na minimum, česká ekonomika stále roste a Češi vydělávají více peněz. Nové byty rostou jakou houby po dešti. Tisíce lidí se rozhodli vzít si hypotéku a koupit si vlastní bydlení. Nemovitosti nakupovali mladí i staří, svobodní i rodiny s dětmi. Každý toužil bydlet ve svém a neplatit nájem jinému do kapsy. Mnohem lepší je cpát peníze bankám. Všechno vypadalo úžasně až do doby, dokud nezasáhla Česká národní banka.

Co na tom, že ceny nemovitostí začaly růst, a zejména ve větších městech ceny začaly přesahovat únosnou mez? O nemovitosti je přece stále ohromný zájem. Co na tom, že například v Praze velké množství kupujících pochází ze zahraničí? Češi si musí půjčit vysokou hypotéku, aby si mohli dovolit i malý být v rozumné části města. Například v Praze se byt o velikost 2+kk pohybuje za více než 3 miliony koruny. Co na tom, že budete půjčené milióny splácet 30 let a déle? Bydlet ve vlastním je pro hodně lidi zcela zásadní i za cenu mnohaletého zadlužení.

Čas výhodných hypoték je u konce

Česká národní banka usoudila, že hypoteční trh byl příliš benevolentní. Zcela otevřeně kritizovala fakt, že si hypotéky brali lidé, jejichž příjmy sotva stačily na uhrazení pravidelné měsíční splátky a základní výdaje. Žádná velká zábava, žádné kino, večeře v restaurace, jednoduše žádné zbytečné utrácení. Splácení hypotéky je často tak na hraně, že stačí zvýšení splátky o pár stokorun a rodina se ocitne ve finanční krizi.

Je to jednoduché. V mnohem výhodnější situaci se nachází ti lidé, kteří si hypotéku uzavřeli před lety, kdy byly úrokové sazby poměrně vysoké, ale ceny nemovitostí výrazně nižší. Nyní hypotéku po letech úspěšně refinancovali, získali nižší úrok a měsíčně platí daleko méně. Lidé, kteří si však vzali hypotéku nyní, mají sice nižší úroky, ale nemovitosti jsou mnohem dražší. Pokud nyní začnou úrokové sazby růst, na konci fixačního období je čeká nejvýše dražší hypotéka.

A bude hůř…

Česká národní banka se proto rozhodla do hypotečního světa zasáhnout. Nejprve doporučila bankám zrušit nabídku 100% hypoték. Od dubna letošního roku banky poskytují nejvýše 90% hypotéky. A to ještě v omezeném množství. Na hypotéku mají šanci dosáhnout pouze ti, kteří mají vlastní úspory. Na druhou stranu se jedná o logický krok, ať už se nám to líbí nebo. Všichni ve vlastním bydlet nemůžeme. ČNB však chce jít mnohem dále a usiluje o získání silných rozhodovacích pravomocí, které by byly součástí nového zákona o ČNB. Co by to znamenalo?

V současném době je používán zejména ukazatel LTV, což je výše úvěru vůči zástavní hodnotě nemovitosti (odsud 80% hypotéka apod.). ČNB by chtěla prosadit další ukazatele – DTI a DSTI. Tyto zkratky jsou pro budoucí žadatele velmi důležité, protože se týkají vztahu hypotéka – výše příjmu. DTI znamená poměr výše úvěru a čistého příjmu, DSTI poměr výše všech splátek a příjmu.

Ve výsledku to bude znamenat, že na hypotéku dosáhne je malá hrstka vyvolených. Podle aktuálního doporučení ČNB by zájemce o hypotéku měl mít příjem 2,5krát vyšší, než činí splátka hypotéky a případně dalších závazků. Nejvíce početná střední skupina by tímto ztratila veškeré naděje na vlastní bydlení.

Přitom už aktuální regulace je přísná. Většina žadatelů dosáhne nejvýše na 85% hypotéku s tím, že musí mít zbývající částku naspořenou nebo ji získat prostřednictvím druhého spotřebitelského úvěru. Navíc je kupující povinen uhradit 4% daň z nabytí nemovitosti, kterou donedávna platit prodávající. A tuto daň nelze do hypotéky zahrnout. Kolik běžných rodin, které žijí od výplaty k výplatě má naspořených pár set tisíc korun?

Existuje cesta ven?

Pokud lidé nemají vlastní úspory a chtějí dnes získat hypotéku, mají jedinou možnost. Tou možností je vzít si další spotřebitelský úvěr. Že to tak lidé dělají, potvrzují banky, nebankovní poskytovatelé půjček i stavební spořitelny. Někteří bankéři dokonce zájemcům o hypotéku sami doporučují, aby si u konkurenční banky vzali půjčku. Otázkou je, jak dlouho to bude možné.

ČNB takové obcházení jejího doporučení tvrdě kritizuje. Podle ní je snížení poskytované výše hypoték bezvýznamné. Lidé se dobrovolně zatěžují splácením hypotéky a dalšího, zpravidla dražšího úvěru navíc. Obává se, že při zhoršení podmínek velké množství lidí přestane být schopno hypotéky splácet, a může dojít k podobné ekonomické krizi jako před lety.