Dnes už platební karty bereme jako samozřejmost, jako nezbytnou součást našich životů podobně jako kávovar nebo mobilní telefon. Kdo z vás si umí představit život bez této kouzelné plastové kartičky, s jejíž pomocí zaplatíme jako mávnutím kouzelného proutku. Až na ty peníze, které nejsou kouzelné, a vydělat si je musíme tvrdou prací. Alespoň většina z nás.
Málokdo ví, že oblíbené platební karty jsou s námi déle než 70 let. První náznak platebních karet je znám už z 20. let, kdy se ve Spojených státech používaly kovové štítky opatřené číslem klienta. Při nákupu si prodejce číslo opsal a kupující podepsal cosi jako účtenku. Opravdová platební karta, tak jak ji známe dnes, se ale objevila až v roce 1948 a byla určená pouze k nákupu letenek.
Platební kartu, kterou bylo možné uplatnit na nákupy všeho druhu, zavedla o dva roky později karetní společnost Diners Club. V České republice jsme byli tak trochu 100 let za opicemi, promiňte mi ten výraz. První platební kartu vydala Živnostenská banka (dnes UniCredit Bank) k tuzexovému účtu až v roce 1988. Jak druhá vydala platební karty Česká spořitelna v roce 1989 a třetí v pořadí byla už po Sametové revoluci v roce 1992 Komerční banka. Poté už to šlo jako po másle.
Platební karta – praktická peněženka bez peněz
Postupem času se podoba a parametry platebních karet sjednotily. Dnes má standardní velikost 85,6 x 54 mm. Na přední straně se nachází 12místné číslo a datum platnosti, na zadní trojčíslí pro bezpečné placení online a podpis majitele karty. Každá karta je opatřená magnetickým proužkem s EMV čipem, který umožňuje kontaktní i bezkontaktní placení. Stačí kartu vložit nebo přiložit k platebnímu terminálu.
Hlavní výhodou platebních karet je jednodušší a bezpečnější placení kdekoliv, kde to je možné. Peníze máte bezpečně uložené na svém bankovním účtu a nemusíte si neustále hlídat potřebnou hotovost. Důležité je samozřejmě vědět, kolik máte peněz k dispozici. Nemáte-li na účtu korunky, samotná platební karta je nenahradí.
Ovšem i s tím si banky rychle poradily. Vedle debetních karet přiřazených k osobnímu bankovním účtu existují kreditní karty, což je vlastně forma úvěru. Banka vám nabídne určitou částku, se kterou si můžete dělat, co chcete. Zadarmo to samozřejmě není a za použití peněz zaplatíte mastný úrok.
Počet platebních karet převyšuje počet obyvatel v ČR
Češi platební karty milují. Dokonce tak, až jsme se v používání platebních karet umístili na prvních příčkách v celé Evropě. Čísla jsou toho jednoznačným důkazem. Počet vydaných platebních karet je dokonce o milion vyšší než počet VŠECH obyvatel v ČR. Devět z deseti karet umožňuje bezkontaktní platby. Poslední statistiky uvádí, že Češi platí 93 % všech nákupů bezkontaktními platebními kartami. Mezi lety 2017 a 2018 činil meziroční nárůst bezkontaktních transakcí 28 %.
Rozmanitost a šíře použití karet se neustále rozšiřuje. Finanční instituce si velmi dobře uvědomují, o jak užitečný nástroj se jedná. Jedním z faktů je totiž také skutečnost, že lidé utrácí daleko více, když nevidí, kolik peněz opravdu mají. To překvapení, když se pak podívají na vybrakovaný účet, je k nezaplacení 😉
Vedle standardních funkcí (placení u obchodníků a výběry z bankomatů) dostávají platební karty nové funkce a začínají sloužit na místech, kde bychom si jejich použití nedokázali představit ještě před pár lety. Mezi nové způsob použití, které jsou mezi lidmi hodně žádané, patří například možnost zaplatit lístek v městské hromadné dopravě. Zatím je to možné pouze v některých městech a ve vybraných prostředcích.
Fintech Curve aneb jedna karta vládne všem
S rostoucí oblibou jsou sice peněženky prosté hotovosti, ale zato plné různých platebních karet. To by nebylo, aby se neobjevil nějaký chytrák a nedokázal si s tímto “oříškem” poradit ku prospěchu všech. V roce 2015 se vyloupl britský projekt (moderněji je říkat startup) Curve, který první dva roky fungoval ve zkušebním provozu. V únoru 2018 byl spuštěný naostro. V prosinci už se Curve mohl pochlubit 300 000 uživateli a jejich počet prý každý měsíc roste o 40 %.
Je to zajímavá služba, kterou uvítají zejména ti, kteří užívají více platebních karet (osobní, rodinná, firemní, kreditní atd.). Jakmile jim dorazí platební karta Curve, už žádnou další nebudou potřebovat. Na Curve si totiž nahrají všechny své platební karty a prostřednictvím aplikace v chytrém mobilním telefonu si vyberete, kterou zrovna využijete.
Bonusem je i to, že všechny transakce máte hezky pohromadě v jedné aplikaci. Takový přehled nad všemi svými platbami vám neumožní žádná banka. Aplikace dokonce umí platby rozdělit do kategorií (např. jídlo, oblečení, zábava, služby). Pokud uživatel některou z karet ztratí, stačí ji zablokovat přímo v aplikaci. Další výhodou jsou výběru z bankomatů zdarma u nás i v zahraničí a to až do limitu 6 000 korun. Nabízí také výhodnější kurz při platbách v zahraničí.
Přitom se nejedná o žádný konkurenční boj, ale o službu, která ulehčuje používání jiných služeb. Za Curve navíc uživatel nezaplatí žádný poplatek, což je samozřejmě skvělé. Češi milují věci zadarmo. Tvůrci a provozovatelé žijí z poplatků, které jim platí poskytovatelé platebních karet. Jen ať platí! 🙂
Nahradí platební karty mobilní telefon?
V poslední době se mezi lidmi šíří nový trend placení a to prostřednictvím mobilních telefonů. Objem plateb provedených mobilem roste a je otázkou času, kdy klasické platební karty vytlačí z trhu úplně.
Aktuálně prý platbu mobilním telefonem preferují muži oproti ženám. Jinak je využívání tohoto způsob placení stejné. Lidé tímto způsobem platí stejně jako platební kartou – v supermarketech, v restauracích i na čerpacích stanicích. Zájem je ale také o platbu jízdenek v MHD apod.
Podle šéfa karetní společnosti MasterCard budou mít možnost platit mobilem všichni nejpozději do dvou let. Ne všichni ale tuto možnost budou využívat. Podle finančních odborníků má mobilní telefon horší pozici stát se primárním platební instrumentem. Pro spoustu lidí zůstane telefon prostředkem ke komunikaci, nikoliv placení. Jednou se však i platební karty dočkají svého konce. Nechme se tedy překvapit, zda se dožijí “oslav” 100. narozenin, a kdo nebo co je nakonec z pomyslného trůn sesadí.
