Štítek: internetové bankovnictví

Nabídne Google vlastní platební kartu podobně jako Apple?

Zdá se, že se Google rozhodl porušit staré dobře pravidlo “Nevstoupíš dvakrát do téže řeky”. Poprvé se totiž o jakousi platební kartu pokusil již před sedmi lety v podobě ne zrovna úspěšné služby Google Wallet. Podle posledních informací Google chystá klasickou debetní kartu podobnou, jakou nabízí Apple Pay “jablíčkářům”.

V roce 2013 Google s velkou slávou spustil virtuální peněženku Google Wallet, která se však příliš neujala. Google ji definitivně ukončil v roce 2018, kdy ji nahradila již mnohem lépe hodnocená služba Google Pay, což jsou vlastně platby mobilem po internetu založené na spárování s již existujícími platebními kartami používanými zákazníkem. Google Pay aktuálně podporuje většina českých bank.

Zcela jistě se jedná o konkurenční záležitost, protože Apple už svoji platební kartu má. Jedná se však o kreditní kartu a na svět ji Apple přivedl v loňském roce díky spolupráci s významnou americkou investičně bankovní společností Goldman Sachs.

Google chystá novou službu v podobě vlastní debetní karty.

K čemu bude platební karta od Google dobrá?

Nově chce Google svým zákazníkům nabídnout také vlastní debetní kartu, která bude fungovat jako běžná debetní karta a bude propojená s bankovním účtem zákazníka. To znamená, že peníze na kartu budou vkládat sami majitelé.

Google se proto musí spojit s některým z bankovních domů a prý jedná s bankami CITI, Stanford Federal Credit Union a dalšími. V každém případě by mělo jít o kartu Visa, podpora Mastercard by však chybět neměla.

K čemu ale taková platební karta bude dobrá, když už teď mohou klienti Google platit prostřednictvím svého mobilního telefonu díky technologii NFC, se kterým si snadno spárují všechny své stávající debetní i kreditní karty, aniž by potřebovali mít karty fyzicky u sebe?

Podle Google debetní karta zjednoduší používání celého účtu v rámci mobilní aplikace Google Pay bez nutnosti navštívit pobočku či volat na zákaznickou linku. Cílem je platební karta Google Card, s níž bude zákazník moci platit i u obchodníků, kteří dosud nepodporují platbu mobilním telefonem se službami od Google.

S platební kartou od Google půjde platit kdekoliv.

Chce od nás Google získávat další a další data?

V souvislosti s chystanou debetní kartou Google Card se diskutuje o hlavní motivaci společnosti. Zcela určitě se Google líbí, že o svých uživatelích získá nová, velmi užitečná data, nemluvě o finanční motivace v podobě poplatků. O ně se sice bude muset podělit se všemi spolupracujícími bankami, ale furt je lepší něco malé než velké nic. 

Plnohodnotná platební karta povede k dalšímu posílení vlivu již tak gigantického Googlu. Kromě nového balíku dat obsahujícího nesmírně cenné informace o uživatelích Googlu, lze počítat do budoucnu počítat s tím, že s bankami nebude spolupracovat vždy a jednou si tento typ sítě pokryje vlastními silami.

Je samozřejmě logické, že platební karta bude propojena s již existující aplikací a službou Google Pay. Ta například umožní sledovat proběhlé transakce, spravovat osobní finance, zablokovat ztracenou či odcizenou kartu a další bankovní služby. Platební karta by byla rovněž napojená na NFC platby mobilem, případně chytrými hodinkami podporující platby Google Pay.

Bude mít Google vlastní Visa kartu? A jak bude vypadat?

Google Card to bude mít snazší v Evropě 

Hlavní rozdíl mezi již fungující Apple Card a plánovanou Google Card spočívá v tom, že Apple má kreditní kartu a Google vytváří debetní kartu. V Americe, respektive ve Spojených státech amerických, jsou však daleko více oblíbenější kreditní karty a to zejména kvůli četným výhodám při placení (např. slevy, odměny, cashback). 

V Evropě ale kreditní karty tak rozšířené nejsou a ani s nimi nesouvisí tolik výhod spojených s platbami. Nemluvě o tom, že banky kvůli striktním regulacím ze strany Evropské unie mají daleko nižší provizi z jednotlivých plateb. To znamená, že zde má větší šanci uspět Google se svoji plnohodnotnou debetní kartou Google. Přesto by měla první vlna karet vyjít nejprve v USA.

Boj o nové klienty sílí, věrní klienti jdou stranou

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Toto staré české přísloví platí, ať už si sjednáváte účet v nové bance, žádáte o spotřebitelský úvěr či hypotéku nebo přemýšlíte nad změnou mobilního operátora či dodavatele energií. Jakmile totiž spadáte do kategorie potencionálního a nového klienta, možné je všechno. Ve chvíli, kdy vás ale šoupnou do šuplíku známého jako stálý či věrný klient, výhody mizí a nastává řehole.

Když se nad tím člověk zamyslí, je to docela normální. Ve vztahu mezi dvěma zamilovanými to funguje naprosto stejně. Na samém počátku se zamilovaní mohou přetrhnout, aby si splnili, co si na očích vidí. To je samé “ano, miláčku, jistě miláčku, už běžím miláčku, dáš si kávičku, miláčku?”. Zdá se, že pocit neuvěřitelného štěstí nemůže nikdy skončit. Jenomže nic netrvá věčně. Rozbouřené hormony se uklidní a růžové brýle mizí v nenávratnu. Nastoupí realita. Jistě v osobním životě tyhle okamžiky štěstí za to stojí. Při jednání s bankami už se to říci nedá.  

Peníze jsou až na prvním místě

Zatímco lidské vztahy v první řadě ovlivňují hormony, obchod je především o penězích. Ať si každý říká, co chce, je to tak. Mohou to maskovat reklamními žvásty typu “chceme pro vás to nejlepší, zákazník je u nás vždy na prvním místě, vážíme se věrných klientů”, které podpoří individuálním a osobním přístupem. Pokud vám to přijde jako okoukané klišé, jsme na tom velmi podobně. Ocenily bychom však všichni, kdyby se banky chovaly otevřeně?

Vcelku dobře si umím představit, že mi nikdo nebude mazat med kolem úst. Považuji se za celkem inteligentní osobu, která se zvládne udělat úsudek sama. Věřím i v to, že nejsem jediná. Reklamy, v níž se banky staví do pozice kouzelné babičky, mi vadí. Naopak mi vyhovuje, když mi někdo na rovinu řekne, co mi nabízí a za kolik. Bez zbytečné omáčky o tom, jak jsou úžasní, skvělí a hlavně levní! Peníze však hrají prim na obou stranách. Lidé chtějí kvalitní služby a chtějí je zadarmo. Takže dostávají nekvalitní služby a za draho.

Ber, dokud dáváme

Pravdou je, že banky bojují o každého nového klienta. Nejednou jsem byla překvapená telefonem z konkurenční banky či operátora s jedinečnou nabídkou, kterou mi nabízí pouze oni, teď a tady. Na otázku, kde vzali můj telefon, odpovídali mlčením “na co se mě to vlastně ptá?” nebo jsem se dozvěděla něco jako “dostal/a jsem seznam”. Pominu-li obchod s telefonními čísly, ještě jsem se nedostala opravdu dobrou nabídku.

Připomíná mi to pečení koláčů. Přidáme hodně slibů, špetku bezvýznamných výhod a bonusů a trochu tlaku, abychom přesvědčili člověka o nezbytnosti využití této úžasné nabídky. Už nikdy víc se jejich nabídka nebude opakovat! Výsledkem je sladkost, kterou během chvilky sníte a nezbude nic než chuť v ústech. Ta však časem zmizí také. Nakonec si pamatujete, že koláč byl dobrý, ale nic dalšího vám nepřinesl. Nemluvě o tom, proč by zrovna mě měli nabízet něco extra?

Nebuďme “konzervy”

Bohužel výrazně méně snahy vykazují u dlouholetých klientů. Abychom bankám pouze nekřivdili, český klient si za tento přístup může tak trochu sám. Banky se spoléhají na to, že český klient je silně konzervativní. Ke změně se odhodlá teprve tehdy, když mu dojde trpělivost. A ani tehdy to nakonec neudělá, protože ty administrativní kolečka za jeho čas nestojí. Případně si svou (ne)činnost omluví jinak. Proč by měnil banku, když jsou všechny úplně stejné?

Banky nás věrné klienty považují za stálý itinerář a pouze jeden za mala exponátu své místo opustí. Na druhou stranu se tomu nedivím. Pokud se ke změně odhodláte a banku změníte, často zjistíte, že je to jen cesta z bláta do louže. V podstatě je to takový začarovaný kruh, ve kterém musíte neustále bojovat o místo na slunci. Jakmile usnete na vavřínech, zapadnete mezi stálé klienty, a po pár letech zjistíte, že noví klienti mají všechno zadarmo, a vy stále ještě platíte ty nehorázné poplatky.

Změňme chování bank jednou pro vždy

Dokud budeme chování bank brát jako normální, nic se nezmění. Samo jsem to pocítila na svou kůži. U Moneta Money Bank (původně GE Money Bank) jsem byla 14 let. Neměla jsem žádný další účet, a tudíž měli po tuto dobu naprosto dokonalý přehled o mých financích. Jako zaměstnanec jsem párkrát využila půjčku, kterou jsem vždy řádně a většinou i předčasně splatila. Přesto, když už jsem jako živnostník nedávnou požádala o drobnou půjčku, ocitla jsem se v administrativním kolotoči, který z mého pohledu byl absolutně zbytečný. Na mé otázky se mi dostávalo odpovědi “máme na to stanovy”.

Byla to pověstná poslední kapka. Stanovy jsem poslala do míst, kam slunce nesvítí, a 14 letech jsem odhodlala změnit banku a doufám, že k lepšímu. To se ale dozvím časem. Pokud mi nebude vyhovovat, změním ji zas. A budu tak dělat tak dlouho, dokud nenajdu banku, která si bude vážit mě a já na oplátku jí. Nebojme se ve svých životech dělat radikální změny, i když nás to bude stát trochu pohodlí. Jedině tak s námi  banky a podobné společnosti přestanou vymetat.

Není brouzdání jako brouzdání. O peníze můžete na internetu přijít velice snadno

Na mysli nemám on-line hazardní hry. Když to ale vezmu kolem a kolem, tak se někteří lidé na internetu hazardně chovají, aniž by to vůbec tušili. Vezměme si třeba internetové bankovnictví. Své heslo určitě znáte. Mě by ale zajímalo, jak často jej měníte, a zda jej používáte i na jiných stránkách. Pokud ano, koledujete si o malér.

Internet je absolutně skvělá věc. Najednou máme přístup k tolika informacím. Jistě, většina z nich je k ničemu, ale dobrat se můžeme i užitečných zpráv. Jenomže přístup k informacím mají všichni, ti dobří i ti špatní. A pokud nebudeme nad svým chování na internetu občas přemýšlet, může nás to stát i peníze. Pokud tedy nějaké ještě máte.

Hesel máme desítky, používáme je k přístupu do e-mailů, na sociální sítě, do obchodů a samozřejmě i k bankovnímu účtu. A zde jsme narazili kosou na kámen. Velké množství Čechů používá hesla, která by uhádlo i malé dítě. Neobvyklá nejsou jména partnerů, dětí, domácích mazlíčků, data narození či rodná čísla a oblíbená je zejména číselná kombinace 1234. U internetového bankovnictví by však heslo mělo být mnohem více bezpečné. Nejlépe neprolomitelné.

Ideální heslo? Jedničkatečkalomítkodvojkaosmičkapomlčkaatkadále

Ideální bezpečné heslo by mělo vypadat jako změť čísel, písmen a symbolů, která spolu nijak nesouvisí. Žádné narozeniny, žádná rodná čísla, žádná po sobě jdoucí čísla. Je sice těžší si takové heslo zapamatovat, ale to se časem naučíte. Zvlášť, když budete potřebovat peníze. Navíc získáte jistotu, že si jej nikdo pamatovat nebude, pokud byste jej náhodou řekli ze spaní. A rozhodně by jej neměl znát nikdo jiný než vy. Ani vaše rodiče, sourozenci nebo milovaná polovička. Raději ani váš pes. A nepište je do peněženky, do mobilu a už vůbec ne na kartu!

Dalším pravidlem bezpečného hesla do internetové bankovnictví je NEPOUŽÍVAT TOTO HESLA NIKAM JINAM. Kéž by to tak bylo. Lidé nesnáší mnoho hesel, je to těžké na pamatování. Mnohem lepší je přece jedno stejné heslo používat všude. No dobře, tak dáme dvě varianty hesel, aby se neřeklo. Ne ne ne a ještě jedou takhle ne. I když je to otrava, používejte různá hesla a obzvláště záležet si dejte u hesel do internetového bankovnictví, e-mailu, Facebooku a podobně, kde máte příliš mnoho osobních údajů.

A ještě jedna věc, kterou bychom k bezpečnému heslu měli. Vcelku vhodné je heslo jednou za čas změnit, vyměnit, prostě použít úplnou jinou změť čísel, písmen a symbolů. Zvyšuje to bezpečnost hesla a snižuje riziko, že se vám do účtu někdo nabourá a udělá vám v něm (ne)pěkný tunel. Pravdou je, že většina lidí si heslo nemění, a jako důvod uvádí špatnou paměť. Další skupina se spoléhá na potvrzovací SMS, bez které se nikdo do účtu nedostane, ani kdyby znal heslo.

Placení kartou na internetu? Snadný způsob, jak přijít o peníze

Při placení v obchodě v rukou držíte hotové peníze. Víte, kolik jich máte, kolik zboží stojí a že jste obchodníkovi předali. Na internetu už to tak přímočaré být nemusí, a proto si dávejte hodně velkého majzla. Hesla a potvrzovací SMS zprávy nikomu neříkejte, a už vůbec je neposílejte!

Přesně tak se napálila moje známa Petra. Na Facebooku ji jiná známá požádala o půjčku 200 Kč. Moc se neznaly, vlastně se viděly asi tak třikrát. Však víte, jak to na FB s “přátelstvím” chodí. Ale nešlo o moc peněz a navíc měla ten den skvělou náladu, tak se rozhodla udělat dobrý skutek. Takže klikla na odkaz, který ji poslala a bez obav vyplnila své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Objevila se hláška o chybě a následovala zpráva známé, že už si peníze půjčila jinde, a jestli si na její telefon může poslat potvrzující platbu. Petře stále nic nedocházelo a SMS kód ji prostě poslala. Umíte si představit to překvapení, když ji z účtu zmizelo 12 000 Kč. Petra ji samozřejmě neúmyslně poslala přihlašující údaje i potvrzující kód k platbě.

Jedná se o známý trik podvodníků, jak získat citlivé údaje. Přesto na něj mnozí lidé skočí, protože jim bezpečnost na internetu mnoho neříká. Užitečnou službu 3D Secure (údaje o platební kartě nejsou poskytovány obchodníkovi ale bance) nemá aktivovanou třetina Čechů, zejména starší lidé a něžné pohlaví. V jejich případě se jedná o polovinu! Lépe jsou na tom mladší technicky zdatnější muži, kteří nakupují výhradně u obchodníků s 3D Secure zabezpečením.

Zabezpečené stránky – co to je?

On-line prostředí je ideálním prostorem pro různé problémy. Nestačí používat anitvirové programy či firewall, důležité je používat hlavu a to, co je v ní ukryté – mozek. Více než 35 % lidí netuší, co to jsou zabezpečené stránky, a k čemu jsou dobré. Bezpečnostní prvky jsou důležité zejména při manipulaci s penězi – s vlastními penězi. Logo banky není dostačují, ale to mnoho lidí neví. A podvodníci ví, že lidi to neví, a také s tím rádi kalkulují a lákají je na podvodné účty.

Přitom stačí zkontrolovat ikonku zámečku a případně i bezpečnostní certifikát. Dobrá rada pro vás zní: „Stránku se zašifrovaným přenosem informací mezi uživatelem a serverem, prostřednictvím protokolu HTTPS lze identifikovat buď podle toho, že vedle webové adresy je vyobrazen zamčený visací zámeček, nebo podle toho, že její webová adresa začíná na https:// namísto běžného http://,“ radí uživatelům internetového bankovnictví a příznivců on-line placení Miroslav Wolf, expert na kybernetickou bezpečnost společnosti Gordic

Ne všechno je tak špatné

Abychom pouze nekritizovali, objevila jsem pár věcí, ve kterých jsou Češi dobří. Tak napříkad pro správu a přístup do internetového bankovnictví používají pouze své osobní zařízení, ať už počítač, notebook, mobilní telefon nebo tablet. Třetina využívá pracovní počítač, ke kterému mají přístup pouze oni.

Změny na svém bankovním účtu si Češi kontrolují alespoň jednou měsíčně. Zhruba dvě třetiny Čechů by nikdy neodpověděla na e-mail, který požaduje vyplnit citlivé údaje jako číslo platební karty, přihlašovací údaje do internetového bankovnictví či PIN kód k platební kartě či kartám. Data by bez rozmyslu vyplnilo pouze 1 % Čechů. Doufejme, že se jedná o procento, které si stěží pamatuje své PIN, pokud vůbec nějakou kartu má.