Příspěvek nepojištěných aut byl zavedený v roce 2009. Po letech kritiky byl s velkou slávou zrušen na konci roku 2014, aby se po dvou letech vrátil opět zpět. Možná, že jej naši zákonodárci zase za nějaký ten rok zruší, aby měli o čem vést vášnivé diskuze. Nebo prostě jen nemají na práci nic lepšího, než mást občanům hlavy.
Jistě všichni víme, co je povinné ručení a k čemu slouží. Uznávám, že se v tomto případě jedná o velmi praktickou a užitečnou věc. Osobně jsem se dostala nejednou do situace, kdy jsem povinné ručení využila a to jako poškozená strana. Představa, že se z viníka snažím dostat peníze za opravu vozidla i léčbu, mě upřímně děsí. Ono vůbec dostat peníze, které vám náleží, není často nic jednoduchého.
Naštěstí tu pro tyto případě máme povinné ručení, které kryje škody způsobené provozem vozidla. Povinné ručení je jedno z mála pojištění, které je nařízené zákonem a vztahuje se na všechna provozovaná vozidla s přidělenou SPZ a velkým technickým průkazem. Pojištění byste tedy měli mít sjednané i v případě, že váš vůz je trvale zaparkován na zahradě a místní omladina si z něj vytvořila domek na hraní.
Pokuta za nesjednané povinné ručení – ano či ne?
Je zcela zřejmé, že v podstatné většině by nebyli lidé schopni zaviněnou škodu zaplatit ze svého. Proto bylo zavedeno povinné ručení neboli pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla na majetku, zdraví či životě dalších osob. Hlavním smyslem povinného ručení je to, aby všichni poškození při dopravních nehodách byli včas odškodněni a to dostatečně vysokou částkou.
Ačkoliv je smysl povinného ručení známý, přesto někteří občané-motoristé příslušný zákon ignorují. Bez výčitek svědomí se se svým vozidlem prohání po silnicích, aniž by měli řádně sjednané pojištění. Ve chvíli, kdy způsobí škodu, dostává se poškozený do bezradné situace, jelikož mu hrozí, že nedostane ani korunu. Viník se zatím směje pod vousy, protože na úhradu škody stejně nemá peníze.
Situace naštěstí má řešení. Škodu poškozenému uhradí Česká kancelář pojistitelů z Garančního fondu. Peníze poté vymáhá po viníkovi. Buďme upřímní. Kolik si myslíte, že ČKP z těchto lidí dokáže vysoudit? Je to pouhých 30 %. Biti jsou tedy poctiví občané, kteří se ocitli ve špatnou dobu na špatném místě. Z tohoto důvodu byl také původní příspěvek nepojištěných zaveden.
Neplatíš? Zaplatíš!
Motoristé, kteří si povinné ručení nesjednali, nebyli nijak “trestaní”. Měli sice škodu uhradit a ČKP po nich peníze vymáhala, ale jak se říká, “kde nic není, ani smrt nebere”. V roce 2009 byl tedy zavedený příspěvek nepojištěných jako finanční pokuta. Už jenom jeho hrozba měla motoristy motivovat k uzavření povinného ručení. Očekávání byla správná. Počet nepojištěných aut se skutečně snížil.
Kontrolou byla pověřená Česká kancelář pojistitelů. Jakmile odhalila motoristu s automobilem provozovaným bez platného pojištění, obratem mu odeslala dopis s požadavkem na úhradu sankce, která značně převyšovala průměrnou cenu povinného ručení. Příspěvek nepojištěných se platil za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěného. V mnoha případě motorista dlužil desítky tisíc korun.
Předmětem kritiky se však stal ne zrovna šťastný způsob vymáhání příspěvku. ČKP a registr vozidel mezi sebou nedostatečně komunikovali a velmi často se stávalo, že kvůli nekvalitním informacím “liebesbrief” dostal člověk, který měl auto normálně pojištěné, nebo auto dávno prodal či dokonce žádné auto nikdy nevlastnil. Následně musel pokutu zaplatit a teprve poté složitě ČKP dokazovat, že je požadovaná sankce neoprávněná a požadovat vrácení peněz. Výsledkem byla kritika ze všech stran, která vyvrcholila slavnostním zrušením příspěvku od počátku roku 2015.
I will be back
Netrvalo to ani dva roky a na stolech poslanců se objevil návrh na znovuzavedení příspěvku nepojištěných. Proč? Již v době zrušení příspěvku byl hodně kritizován fakt, že biti budou především poctiví řidiči. Garanční fond, který do té doby tvořily z podstatné části tyto příspěvky, bylo nutné nadále plnit. Kde se peníze do fondu vzaly? Do fondu každým rokem posílají stále vyšší příspěvek pojišťovny, kterým se tímto zvedly náklady. Zrušení příspěvku se negativně projevilo na vyšším pojistném. Kdo to odnesl? Motorista, který si povinné ručení řádně platí.
Nově by mělo být jasně specifikováno, která auta musí mít pojištění sjednané, a která nikoliv. Z povinnosti pojištění by měla být vyjmuta pouze ta vozidla, která vyřazená, vyvezená, zaniklá nebo odcizená. Všechna ostatní vozidla budou muset mít pojištění sjednané, ať už jezdí po silnicích nebo stojí v garáži. Výmluva typu “autem nejezdím” by už neobstála a motorista by byl povinen příspěvek uhradit.
Na lepší úrovni by také měla být komunikace mezi ČKP a registry vozidel, aby nedocházelo k zasílání neoprávněných výzev. Pozitivní zprávou pro motoristy je také omezení výše regresu, která bude činit nejvýše ⅓ dlužné částky a maximálně 300 000 korun. Tímto ustanovením chtějí poslanci ochránit motoristy, kteří pojištění neuhradil omylem, nedorozuměním nebo zapomnětlivostí. Nově také bude muset ČKP zveřejňovat výroční zprávu o využití peněz ověřenou nezávislým auditorem, aby se zamezilo případnému zneužití vybraných peněz.
Novela zákona se nyní přesunula na stoly senátorů, kteří budou jednat o jejím dalším osudu. Pokud ji odsouhlasí, nepoctivým řidičům opět nastanou krušné časy. Můžeme jenom doufat, že trestání budou oni a ne ti, kteří si povinné ručení odjakživa vzorně platí.